Osobitá suita (22 kompozic) scénické hudby k Čapkově Věci Makropulos, jež uvedlo v roce 2006 Ha-divadlo a o které sám autor uvádí: „…při komponovánmí jsem na sebe nechal záměrně působit vlivy barokní hudby předbachovské éry, minimalismu a rock in oposition…“. Ce je navíc obohaceno dvěma bonusy, které s hlavní motivem spojuje stejná inspirace: četba (zde konkrétně Valerie a týden divů Vítězslava Nezvala a Všechna jitra světa francouzského prozaika Pascala Quingarda). Koncertní mistr brněnské Janáčkovy opery, který frak rád vymění za džíny, ve kterých na svůj nástroj doprovází přemnoho undegroundových umělců zde představuje avantgardní pojetí hry na violoncello, přesto jeho hru dokážou ocenit i naprostí laici.