Další ze zásadních Burroughsových knih – o smrti, sedmeru lidských duších, stonožkách, jedech, lidské nenávisti a strachu. Burroughsovy stále aktuální mrazivé vize člověka deptaného společenskými systémy i vlastní slabostí. Mnoha znalci Burroughsova díla je tato kniha považovaná po Nahém obědě za jeho nejlepší knihu. Ačkoliv se zabývá velkými tématy – nesmrtelností, časem a prostorem -, je psaná prostým, srozumitelným jazykem. Sám Burroughs knihu charakterizoval slovy: "Myslím, že sny jsou životně důležitou cestou k našemu možnému biologickému a duchovnímu osudu. Snové podmínky se často přibližují podmínkám v kosmu. O tom je kniha Západní země."

krátká biografie
William Seward Burroughs, americký spisovatel, básník a nekorunovaný vůdce beatníků, se narodil 5. února 1914 v St. Louis. V osmi letech napsal první rozsáhlejší dílo desetistránkovou Autobiografii vlka, ve třinácti letech jej doživotně ovlivnila kniha bývalého tuláka Jacka Blacka Nemůžete vyhrát. Po studiu na Harvardské univerzitě odcestoval do Evropy, po návratu do USA jej zlákal skutečný život. Vystřídal několik podřadných zaměstnání a propadnul drogové závislosti. Přibližně v téže době se seznámil s Jackem Kerouacem a Allenem Ginsbergem, které zasvětil do současné literatury, filozofie i umění, což se promítlo v jejich dalším díle. Proslavilo jej vydání Nahého oběda (1959), který se oficiální úřady snažili centurovat, dva roky se žil v Paříži, kde společně s malířem Brionem Gisenem vytvořil techniku střihů, jež spočívala v rostříhání libovolných textů, jež se složily, sestavily do archů a načisto přepsaly.

Snažil se proniknout za hranice všedních existencí: nepřetržitým 24 hodin trvajícím díváním se do zrcadla nebo experimentoval s magnetickými páskami, kterými si pokoušel znovuvyvolávat prožité nálady. Stejně jako Kerouac, Buroughs odmítal hnutí hippies jako hnutí davů a ačkoliv byl prohlášen za "feťáckého kněze", jako jeden z prvních odmítal halucinogeny, s nimiž se v roce 1961 seznámil prostřednictvím LSD. V dalším období se Burroughs věnuje i experimentální malbě (např. brokovnicové obrazy, jež vznikají rozstřílením plechovek s barvou), ale i hudbě, kde mu vyšlo i několik CD, na kterých je při čtení hudebně doprovázen. Umírá 2. srpna 1997 v Lawrence, stát Kansas, a i když celý svůj život bojoval za svobodu a proti zotročování, v jedné ze svých posledních knih Ohyzdný duch (1991) přiznává, že tento boj je již navždy ztracen.

Nakladatel: Maťa, edice: Cesty tam a zase zpátky
Jazyk: česky
Originál: The Western Lands, překlad: Josef Rauvolf
Ilustrace: Vladimir 518
Formát: 330 stran, 17x9,5cm, vázaná vazba, 250gr.
Rok vydání: 2004 (1. vydání)