Chals & Kollinero - Přenos

Příjemně obskurní dvojka Chals & Kollinero přicházejí s další session, která má podtitul Přímý přenos mezigeneračního dialogu na ose Mánes - Memphis. Potřebujete naříznout mordu úsměvem nebo úšklebkem, poslechnout něco chytrého i hloupého pindání? Vltava ani Praha, ani jedna zatím nezjistila, že budoucnost je v přesazích.

Chals & Kollinero - PřenosPříjemně obskurní dvojka Chals & Kollinero přicházejí s další session, která má podtitul Přímý přenos mezigeneračního dialogu na ose Mánes - Memphis. Potřebujete naříznout mordu úsměvem nebo úšklebkem, poslechnout něco chytrého i hloupého pindání? Vltava ani Praha, ani jedna zatím nezjistila, že budoucnost je v přesazích, já jim to říkat nemůžu, obě holky bydlej daleko za kopcema, ne každej přenos funguje skrze horninu. Kde se poděla hudba?

Rozhlasová hra. Dejme tomu, i když ti dva by se asi tloukli smíchy, recese ustupuje do pozadí a Přenos představuje odlehčenou disputaci na téma Elvis. V dalších plánech to znamená: generační střet, odlišnost komunikačních kódů, zábava vs. kultura aka lež proti lži, mediální idoly a psychopatologická rezidua. Náročné? Ale vole...

Chals a Kollinero vytvářejí protikladné postavy, kdy jedna je nadšená z Elvisovského revivalu a ta druhá se decentně ironicky snaží nenasrat, ba uchopit některé nuance tohoto nadšení. Nedostávají se celkem nikam, každý přesvědčen o svém, Chals s poněkud falešně křečovitou radostí líčí pražského Elvise a jeho šou ("Já vim, že je to Vačkář a bydlí tam na bělidle...") a Kollinero s pobavenou vědoucností naráží na Jungovskou kategorii psychologického přenosu (projekce jedné osobnosti do druhé, dost zhruba).

Oba jsou vtipní a přirození herecky a zároveň prohlubují svou naivistickou poetiku, která si pohrává s trapností, komunikačními klišé a tady navíc předestírá velkou dávku civilismu, téměř jako bychom slyšeli reálný rozhovor.

"A není to trošku kurevský?" Současný fenomén revivalu u nás vychází asi z podobných pohnutek jako potřeba oprašování normalizačního popu, nostalgie funguje jako spolehlivá berla reality, ale to už jsme daleko. To bych se mohl ptát, jestli je horší (větší a šméčkovější vejvar) hrát si na Elvise (kdyby jen to, u nás funguje i revival Kabátu), nebo produkovat vlastní hudbu coby Michal David, ty vole. Trochu to vypadá, jako by Karel Veselý vedl řeči s nováckým divákem a přitom byli bratři.

Celý dialog je pajcován špeky, jako třeba když Chals přirovnává Elvise k Hitlerovi: "No jo, tak ten umřel nedávno, ale Elvis je už mrtvej dlouho." - "Ale co ty víš?" Ne, nikam to nemůže vést a to není cílem, hlavní je průběh. A taky slogany typu: "To je taková bezproblémová muzika..." - "Jak bezproblémová muzika, ty potřebuješ mít problém s muzikou?"

A tak se věci mají. A je jedno, jestli jde o muziku nebo o jiné kratochvíle... (Ve hře zazní jediná melodie a to Love Me Tender, řádně zprasená ne-zpěvem.)

maxim horovic - www.violacore.xf.cz & www.diycore.net

Žánr: dialog
Nosič: CD
Celkový čas: 36:12
Rok: 2008
Vydavatel: DIY
WWW: http://www.polipet.cz
E-shop: http://www.polipet.cz/titul.php?id=3734