4 dílí

existenční  rovina  mé  zkušenosti a  rozlehlé  nivy Jamuny
vytváří úhel
nepřímo úměrný výši mému nájmu
4  dílí.

když je na ulici auto
auto na ulici jsou auta
může to být editováno jako  videoklip.

4 dílí.

v druhém  patře  je svatba
a tady  mě  máš, cizinec šťastný jako voayer bez přesvědčivého důvodu
život občas  může  být jak  pasivní  kouření

4 dílí.

můžu šplhat městem jak ještěrka navzdory gravitaci
můžu se valit městem jak staré filmy z fotoaparátu

můžu  číst a dekonstruovat  tohle  město.
4 dílí.

Narodil jsem se v domě  bez  popisného  čísla. Prostě jsem jen znal ten dům

tak jako zvuky náramků mé matky. Prostě jsem ho znal.

Teď žiju v obrovském městě násobícím se geometrickou řadou až do úplné matice všech čísel.

4 dílí.

Tento večer není pro milostné básně

Tento večer  není  pro  milostné  básně

Můžeme tady jen sedět tiše a lhostejně

Víš, co tím myslím?
Víš, že já vím
Ale i kdybys nevěděla, je to v pohodě

Pořád si  pamatuju ten  sladký  prosinec
ty sedíš  vedle mě
život  byl tak krásný
Pořád si  pamatuju  jaks  držela zelený deštník proti sofistické obloze
šedé a plné příběhů
A Tvé  oči  deštivé slovy
Ten  večer  opravdu  pršelo
Vážně  pršelo
Tento večer  není  pro  milostné  básně

Tento večer není  pro  milostné  básně
tento večer je politický
Tato  rudá  řeka  krve která Tebe a Mě  spojuje  i rozděluje  je  politickým  triumfem
Tato lhostejnost je strategická
Panoptikum  naděje
Stále  mě  vězní jako bronzovou harrapskou sochu pohřbenou navěky
Jen  být naživu

Tenhle  večer 
Pojďme raději snít
Jak  to dělají  zamilovaní
Pojďme být rebely z určité příčiny
Jak to dělají  zamilovaní
Pojďme pochybovat, nesouhlasit a popírat
Jak  to dělají  zamilovaní
Konflikt je  hladový chameleón divoce tančící na  puritánském  karnevalu
A  karneval  je  opravdový
Tento večer není pro sladké  milostné  básně
Tento večer  je  přehršel a přespříliš

Fuck you, pandite Bukowski

(Charlesi Bukowskému)

Napsal  si  toho  příliš  moc a  příliš  brzy
Každodenně plodný, ale  ne v poezii
Tvůj  editor nejspíš řekl
Jdi do  hajzlu, jdi do  hajzlu, jdi do  hajzlu

pandite Bukowski.

Učils nás  umění  jak  mít všechno  u prdele.
Hotelové pokoje supěly mrouskáním a potem. Snílek  byl  opilý a dvojnásob vyřazen z trhu.
Fuck you, Fuck you, Fuck you

pandite Bukowski.

Říkals  jim  kurvy – ne „sexuální  pracovnice“.

Hedvábná stehna. Touhy v želízkách. Opilé bitvy. Sprostonárodní povlečení.
Oči poupěte. Složená slepota. Plodové přírazy.

Jdi do  hajzlu, jdi do  hajzluj jdi do  hajzlu

pandíte Bukowski

Necenzurované já je Editorova noční  můra
Svlékls je do naha svým necenzurovaným důvtipem.

Urážels je. Lechtal je.
Děláš to, co děláš.
Jsi opravdový až na dřeň.
Jdi do  hajzlu, kámo.

Fuck you, fuck you, fuck you

pandíte Bukowski.

Opilá selfíčka

Jsem  trošku  opilý

a fotím zcela otevřeně

abych doslal ban

Opilý jako bych byl  líně ohromen  touto  nocí
femme fatale s pocuchanými  látkami v jejím  budoáru

Bohyně lásky Kamayani

Tato noc je  bláznivá melancholie s očima plnýma toužení
Oči, které si uvědomují lásku díky odloučení, mohou být tak přitažlivé
Tak jako všechny hlavolamy

Jsem  tak  opilý, že  najednou vidím
Že slyším oblaka zabíjet  ptáky cinkntým sluncem a cítím slunce dýchat
Kéž by ptáci  byli územím citu
mohli by tančit bachatu
smyslně a sexy

letěli by jak jazzový song rozsekávajíc přitom Van Goghovo ucho na kousky.

Jsem fakt opilý
opravdu  moc

Někdy jsou mé  noci plné  dualit a paradoxů jako opilá selfíčka

Někdy erotické jako lenivý chraplavý hlas

Oáza plató masožravec  had
Prarthána, idiom, kruh, polibek
mrythjú, zpověď

Mokšá, omluva

Shringara,  trivanga
karma, apasmara
lihaaf a doha
a tentononc

Mé noci mají  mnoho tváří
ale ne ban

Přál bych si  bát se smrti víc než se bojím  formalit

Způsob mých ONLINE ODBĚRŮ

Melu z  posledního v bludišti víc-než-emocí

Klinknul jsem na ODEBÍRAT. Ano, všechno kapitálkami. Jo  viděl jsem je. Písmena jsou srandovní stvoření. Pořád se  kombinují, aby vytvářely významy. Dávají se do kupy, aby  ovládly mou mysl a  postavili okolo ní mosty.

Mosty mezi různými já jsou stavěny podněty a já chodím mezi světy.

Sémantický  výmysl je  vinný vraždou a já chodím  mezi světy.

Chodím vevnitř navzdory gravitaci.

ODEBÍRÁM všechno  v bludišti víc-než-emocí

Nesouhlasím s tebou když tvrdíš

že emoce vytvářejí mosty a  rozum je spaluje.
Rozum mosty naopak posiluje
hyper-rozum ODEBÍRÁ

nebo  hyper-emoce?

ODEBÍRÁNÍ je moje druhé já
zástupce nano-humanity, která má své místo ve světě.
ODEBÍRAT je to víc-než-reálné, které jsem  toužil  osídlit.

Touhy jsou řeka vytvarovaná svým údolím.
a údolí je popřením sebe sama.
Co je touha,  když  je vždy uspokojena?
A tak ODEBÍRÁM