Egon Bondy – My žijeme v Praze...

Jeden musí umřít, aby si zasloužil takovou poctu. Bondymu se to povedlo loni 9. dubna a Guerilla Records nějaký čas na to vyrukovali s tímto úchvatným balíčkem. Je nazvaný Egon Bondy – My žijeme v Praze a obsahuje CD s autorským přednesem, DVD se třemi undergroundovými snímky a booklet s podrobnostmi, fotkami a zasvěcenými kecy.

Je jasné, že tohle nemůže žádnému zájemci o dílo českého velikána chybět, podívejme se ale na obsah zevrubněji. Cédéčko s autorským přednesem začíná jedním z mistrových zásadních děl. Zbytky eposu psal asi natřikrát od začátku padesátých, přičemž výsledky jeho práce dvakrát zničila Státní bezpečnost. Přestože fragmentárnost v tomto případě skvěle sedí, nemusíme nutně tajné pány považovat za spoluautory. Sami by asi rádi zůstali bezejmenní.

Zajímavé je poslouchat Bondyho umný přednes, který svou dikcí trochu připomíná hvězdy meziválečných filmů. Na Oldřicha Nového však – naštěstí – nemá. Slyšet Bondyho recitovat „Čechy připomínají mi nočník nejspíše...“ anebo „Hovno-litanii“ („Po tramvajích, po Národním divadle...) stojí za to. Další audio položkou, spadající svým vznikem ještě do 50. let, je úryvek z delší poémy Nesmrtelná dívka.

Potom už se posluchač přenese o dvě desetiletí dopředu a vychutná si básně ze sbírky The Plastic People Of The Universe. Tato nahrávka, jak informuje textová příloha, byla pořízena na Hrádečku – chatě Václava Havla, která tehdy byla jakousi neoficiální ambasádou disentu. Cédéčko uzavírá pět kousků pocházejících z různých sbírek a také při různých příležitostech zaznamenaných. Za nahrávky můžeme být vděčni pánům Machovcovi a Mazalovi, kteří vybrakovali své archivy a také samizdatové knihovně Libri Prohibiti.

Druhý disk s DVD stopou nabízí tři filmy postupně rostoucí délky i zajímavosti. První snímek, devítiminutový záznam nazvaný Klukovice 1974, přináší vlastně jen obrazovou reportáž z autorova čtení Invalidních sourozenců. Tehdy byl underground ještě veselým ghettem, takže se není co divit, když kamera pozorně snímá tváře všech zúčastněných. Z tohoto hlediska si lze představit, že by se tento Ságlův film dobře hodil i estébákům. V sedmdesátém čtvrtém však represe nejspíš ještě nebyla tak zdrcující jako o pár let později.

Druhý dokument Židovský hřbitov vznikal v režii Tomáše Mazala v orwellovském roce 1984. Tohle je něco speciálního. Záběry ze starého židovského hřbitova lze považovat za filmovou báseň. Šestnáct minut pohledů na rozpadající se hroby doprovází mistrův komentář. Působí trochu improvizovaně, ale kdoví jak to bylo. I tady se ukazuje nakolik je Bondyho hlasový projev nezaměnitelný.

Třetí snímek je při sedmdesáti pěti minutách délky už regulérním „celovečerákem“, a tomu odpovídá i jeho obsah. Jmenuje se podle mistrovy klasické básně My žijeme v Praze, ale soustředí se spíš na život samotného Bondyho. Ten byl tvůrci snímán na různých oblíbených místech svého města. Vidíme ho sedět před hospodou v Petřinách, kde v sedmdesátých napsal pár fláků, vidíme ho na Nerudovce v doprovodu jeho lásky Julie, ukáže nám svůj byt v téže ulici nebo i své intelektuálně vysportované tělo při sprchování na podolském koupališti. Cestou taky sem tam potká své známé. Nejčastěji Vincenta Veneru (Na jaké orbitě se ten chlápek pohybuje dneska?) a básníka Františka Pánka, ale například taky kritika a svého souseda Jana Lopatku. Většina ostatních byla tehdy buď v emigraci, nebo v kriminále. Ano, Bondy tady skutečně působí jako „undergroundová superstar“ a náramně si to užívá.

Booklet obsahuje biografický úvod z pera bondyologa Martina Machovce, poznámky k jednotlivým filmům, které nevynechávají bizarní příběhy charakteristické pro dobu jejich vzniku. Slova k dokumentu Jana Ságla napsal znovu Machovec. Vše je doplněno článkem Petra Placáka převzatým z Lidových novin. Úprava je nerušivá. Jako milý bonus obsahuje textová příloha několik vzácně publikovaných fotografií. Zbývá otázka, zda by si podobnou poctu nezasloužili i další podzemní klasici. Dokumentů například o takovém Magoru Jirousovi je taky dost. Ty, o kterých vím, vesměs patří České televizi. Proč čekat na smrt?

val.k www.violacore.xf.cz & www.diycore.net

Zakoupit možno zde.