Filip Klega - Somrácké příběhy z cest
Tiergarten
Našel jsem vhodné místo pod stromem
a ulehl
Kolem rejdí králíci
Zem stromy bombardují žaludy
V remízku za mnou
dvě podivné existence
ukrývají poklad:
tašku cinkajících flašek
(A ty říkáš že mě máš ráda?)
Děsí mne to tak
že se mi o tom zdá
Za rozbřesku chladno
Až nedá mi to spát
Vstanu
A u mých nohou nalézám
nedokouřený špek
Nádherné ráno
5:50
Slunce zvolna zahřívá
obě části města
Berlín ráno: metro
Co myslel jsem
že ptáci byli
Jsou jen schody
vrzavé
Alexanderplatz
U vchodu do metra
sedí žebrák
Kelímek před sebou
V ruce karton
na něm nápis
FOR WEED
Za ním muž
krmí syna v kočárku
hamburgerem
Toto je civilizace
xxx
Před berlínskou zdí
Tak krásně se spí
Constanța a její žebráci
I.
Solidně vypadající děda s hůlkou
ke mně přichází
když čekám na nápoj
u automatu
Brblá něco rumunsky
No entiendo
povídám
Načež si sahá na břicho
a druhou rukou ukazuje na moji peněženku
Money! Money!
Prská
Kroutím hlavou
Beru kafe
Mizim
II.
Na první pohled ani nevypadá
na žebráka
To dělaj ty kožený boty
vypadaj dost luxusně
Nejspíš měl taky někdy štěstí
Každý den odpoledne
stojí na ulici Ștefan cel Mare
před sebou papírovou bedýnku
a zpívá mně neznámé
rumunské písně
Intonace obstojná
Výdělky mizerné
Toto je nejslušnější žebrák
ve městě
Ještě jakous takous důstojnost
si zachoval
III.
Babička s křivým pohledem
sedí kdesi uprostřed
Ștefan cel Mare
Před sebou má váhu
Doufá
že někdo zatouží zjistit
zda-li na dovolené přibral
a za to jí hodí
nějaký ten lei
IV.
Tenhle stařík dennodenně postává
u hladového okna
Marrakech
Opírá se o zeď
Francouzskými holemi
se podpírá
Slunce na něj praží
Tváří se zkroušeně
Občas mu nějaký místní
strčí do pracky
bankovku
a jde jinam
Stařík tam stojí dál
Nic neříká
a čeká
Ale kdoví na co
V.
Táhne mu na 30
Zarostlej v obličeji
Rozcuchaný
Dlouhé nehty
pod nimi černo
Bez bot
Padající kalhoty
Na dranc hadry
A všude špína
až je z toho tmavý
Přijde ke mně a říká:
Foc!
špína špína špína
Zapálí si cigáro
a spustí něco rumunsky
špína špína špína
Nerozumím!
říkám mu
Un leu!
Prosí — aspoň si umí říct
ne jak děda money! money!
Podám mu bankovku a
špína špína špína
odvrávorá k další lavičce
kde sedí pár dívek
které okamžitě berou roha
jakmile
špína špína špína
promluví
Postává tam
Kolébá se
Kouří
Vytahuje si padající kalhoty
A zničehonic zmizí
Tady na dlouhé rovné ulici
Ștefan cel Mare
Najednou není
Ztratil se snad v prachu?
Kdybych uměl rumunsky
poslal bych jej k moři
ať se umeje
Jestli ho potkám znova
budu umět rumunsky
VI.
Středem rušného bulváru
Mamaia
se o berli potácí muž
evidentně těžce nemocen
Volnou ruku natahuje
v žebravém gestu
ke stojícím autům
zatímco mu hlava kmitá
v nepříjemném tiku
Posádce automobilu se zřejmě
zatají dech
jakmile jej spatří
Ovšem
už je zelená
Jede se dál
Auta míjí zbídačeného muže
Ten člověk však nepotřebuje
peníze
Potřebuje pomoc
i když už je možná pozdě
VII.
Typický párek žebráků
co najdete snad v každém městě
Zřejmě bratr a sestra
Potkáte je obden
Bratr
popáleniny na těle a kulhá
Hartusí na kolemjdoucí
Žebrá drobné
Sestra
(na žebračku pěkná dívka)
Situaci z dálky jistí
Možná je němá
Houfuje jejich dva psy
nebo jim do kelímku lije vodu
Pohybují se pomalu...
Dnes sem na ně nenarazil
Potkám je zítra
A zas nebudu rozumět
co přesně bratr říká
A sestru opět neuslyším promluvit
Jen do mě zaboří své tmavé oči
a kolem budou běhat psi