Ivan van Chrasten - Na počátku bylo bahno

Přemýšleli jsme někdy o tom, odkud pocházíme? Přemýšleli jsme dostatečně? Pocházíme z NIČEHO, z nerozlišené hmoty alchymisty nazvané prima materia? Prvotní chaos před vznikem vesmíru? Počáteční ne-dualita? Tyto ideje protínají myšlenkové systémy rozdílných kultur natolik, že by se je dalo s trochou nadsázky označit za univerzální představy. Ovšem; nedualita je dokonalá, ráj je dokonalý, ale dokonalý chaos? To už se nám jaksi příčí a škatulky vybudované v naší hlavě zažívají lehkou nevolnost z neznámé půdy pod nohama. Půda. Proč by na počátku nemohla být půda? To by byl pěkný zemědělský mýtus, který by s chutí na vlastní náklady vydalo soudobé environmentální hnutí. Ne, protože půda asociuje řád. Úrodu. Roční období. Půda je bezpečná a předvídatelná – na rozdíl od bahna. Bahno je rozklad, dekadence, z níž ovšem vzniká nový život. Bahno může (zejména na archetypální rovině) člověka pohltit, bahno hrozí ztrátou individuality a splynutím ega s počátkem všeho. V tom je transcendentální kvalita bahna, které, přestože je „špinavé“, očišťuje. Na počátku bylo bahno a když počátek skončil, vynořilo se individuum, které jeho příběh sepsalo.

Přemýšleli jsme někdy o tom, odkud pocházíme? Přemýšleli jsme dostatečně? Pocházíme z NIČEHO, z nerozlišené hmoty alchymisty nazvané prima materia? Prvotní chaos před vznikem vesmíru? Počáteční ne-dualita? Tyto ideje protínají myšlenkové systémy rozdílných kultur natolik, že by se je dalo s trochou nadsázky označit za univerzální představy.
Ovšem; nedualita je dokonalá, ráj je dokonalý, ale dokonalý chaos? To už se nám jaksi příčí a škatulky vybudované v naší hlavě zažívají lehkou nevolnost z neznámé půdy pod nohama. Půda. Proč by na počátku nemohla být půda? To by byl pěkný zemědělský mýtus, který by s chutí na vlastní náklady vydalo soudobé environmentální hnutí. Ne, protože půda asociuje řád. Úrodu. Roční období. Půda je bezpečná a předvídatelná – na rozdíl od bahna.
Bahno je rozklad, dekadence, z níž ovšem vzniká nový život. Bahno může (zejména na archetypální rovině) člověka pohltit, bahno hrozí ztrátou individuality a splynutím ega s počátkem všeho. V tom je transcendentální kvalita bahna, které, přestože je „špinavé“, očišťuje.
Na počátku bylo bahno a když počátek skončil, vynořilo se individuum, které jeho příběh sepsalo.

Ivan van Chrasten se narodil roku 1978 na úpatí Vyšehradu – Chrastenu. Od roku 1999 přes 10 let docházel na kaukazologický seminář Václava A. Černého na Filosofickou fakultu University Karlovy v Praze, kde ho okouzlily mýty a byl seznámen se základy jejich studia. Mýtus Na počátku bylo bahno napsal v roce 2013, aby doktoru Černému ukrátil dlouhou chvíli v nemocnici. Přednesl ho v témže roce na majálesu, následovala pozvání na autorská čtení a festivaly. Ivan van Chrasten vystavoval plastiky, skulptury a fotografie společně s absolventy Ateliéru veškerého sochařství profesora Kurta Gebauera na výstavě Rak, hlína, chmel v Rabasově galerii v Rakovníku (2013), na výstavě Whyrewehere podpořené Visegrádským fondem na zámku v Třeboni (2013) a Sexplicit v Praze a Hradci Králové (2014). Samostatně vystavoval v Ukradené galerii v Praze, na Gymnáziu Kladno, aktuálně (zima 2015) v galerii Nade dnem v Horním Maršově. Více informací na: www.mytologie.eu

.