Jakub Orel Tomáš - Můj plamen mě učí poznat popel
***
Do korun přišla bílá medvědice
a za ní přišel bílý vlk
a za ním zlatá puma.
Zavětřil jsem a zůstal nehnutý
klenba nebes opřela se mi do plecí.
***
Má Země, miláčku
s křídly lesa
mhouřím Tvé oči
nastala
doba zimolesklých jezer
mhouřím Tvé oči
za rámem, za ráhnem
stříbrné jezero podivný lesk
ženatý medvěd na rybách
má Tvé oči.
***
Jelene můj Pane
se zlatým srdcem
se srdcem ze země
z masa a krve.
Jelene můj Otče
na nebi
***
Nesu, nesu nahou ženu
ukryju ji do kořenů
už nepláče, už nedýchá
už nebije, už není má.
V hloží hledám lék
ulehnu vedle ní
přikryje mne kamením.
***
Kánon kobylek
do širokoplecého nebe
padne třpyt
Luno, to Ty
chřestíš klíči za šípkem?
***
Na mokré trávě duše doutná
na mokré duši tráva hoří.
Můj plamen mě učí poznat popel
můj popel mě učí poznat ticho.
/JOT a Pavel Klvaňa/
***
Když miluji, stávám se píď ženou
píď stromem
z práchnivého trámu padá běl
pel lásky a smrti, jež hnětou
nás jako nádoby prázdné lásky
a prázdné smrti.
Usycháme v řadách na slunci.
Je den déšť
za oknem snídají holubi
několik starých srdcí zní ve věži.
Když toužím, stávám se šerou
plynárnou v dálce
můj dým se nese dlouze pod nebem.
JOT, narozen 23.11. 1986 v Mladé Boleslavi. Studoval filosofii a filmovou vědu v Olomouci a řadu let v Atelieru performance na výtvarné fakultě v Brně. Dlouhodobě vystupuje jako básník a bard Král Doubek, frontman psychedelic rockové 3.Kultury a je členem brněnské magic-rockové improvizace Durkheimdolls. Básnicky publikoval několik samizdatových sbírek, z toho jmenujme Veget z roku 2011, již koncentrovanější soubor přírodní a milostné lyriky. Některé z textů byly otištěny ve 3.čísle čtvrtletníku Partonyma. Nyní poprvé knižně vychází sbírka s názvem 1975. Básně pocházejí z let 2013-2017, autor na nich intenzivně pracuje až v posledních letech. Název i vzhled odkazuje k černému diáři z roku 1975, kam básně zapisoval. V písňové tvorbě se cyklicky vrací k motivům českých překladů a parafrází indiánské poesie, ze 70. let. Jiné texty sledují odkaz mistra Karla Hynka Máchy i dalších básníků mýtu a přírodní milostné poesie. Název proto můžeme chápat jako autorovu bytostnou vazbu k minulosti, blízké i vzdálené.