Patrik Linhart - ukázky z nové knihy Legenda Ysbwriel

 

Zahradní dům u hřbitova

Budím se každou hodinu, neboť topení miluje industriál, přes šestou už bylo takové světlo, že jsem sebral odvahu a vyrazil po skřípajících schodech do prvního patra a vypnul to. A teď si tu třeba zmrzni, svině, prohodil jsem sám k sobě. Zalezl jsem do postele a četl jsi v Machenově románu Tři podvodníci. Vypnout topení byl nápad, vzbudil jsem se zimou už v jedenáct hodin a kromě toho mě poštípaly blechy, které jsem si patrně přivezl od té své chlupaté bestie. Slíbil jsem si, že nikomu v okolí nebudu vykládat o tom, že mám doma psa. V mysli se mi vyšinula králiky spasená buš ve státě Nový Jižní Wales. Co teprve natropí naše blechy ve Walesu. V osm ráno jsem si otevřel irský cider a vyrazil poznat záhadnou reservaci zvanou Woodland. Cestou jsem se stavil v nákupním megabombašpicecentru Morrison´s. Za libru jsem si koupil oběd i večeři a čmuchal dál. Víno mají drahý jako čuňata, ale sherry Amontillado, byť to není sud ale jen 75 dl, koupím našim a sobě jako present. A pak jsem to spatřil: pod cedulí SUPER leželo balení dvaceti pixel cideru Somersby za deset liber. Krabice těžká jako kráva. Vzal jsem tedy lahve sherry a oběd i večeři v jednom balení v podobě jakéhosi hamburgeru a mazal domu, vytáhl větší bágl a běžel do krámu, koupil jsem celé balení a radostí ve mě až škublo, když jsem si všiml tzv. voucheru, který mi sliboval při příští bedně slevu 50 pencí, s tím jsem vesele indiánským během pílil domů, vyložil nákup, ohřál oběd i večeři a za patnáct minut jsem šel zpátky – nedaleko obchodu totiž začíná veřejná stezka do Woodlandu. Po celou dobu mě nevěřícně sledovala dvojice policajtů, kteří řídili dopravu před školou. To už mě napadlo, že nejlépe, udělám, když těch pixel koupím rovnou čtyřicet, aby mi je nějaký mamonář nevyfoukl. Večer jsem byl tak vyčerpaný, že na nějaký Wood jsem neměl volume.

 

Elfka Ysbwriel

„Ale Johne, jenom stačí abych slyšel jméno Ysbwriel a moje představivost šlape na plný obrátky. Krásná dívka, víla, elfka, najáda z moře s dlouhými vlasy měděné barvy, nad čelem hezky na ofinku, třeba paní Galadriel z Pána prstenů.“

Po skotském zvyku vypil sklenici až do poslední kapky, pak se rozkročil a začal: „Nebudu ti řikat Paddy, protože tak se řiká jen irskejm trolum, ale Patriku, v jaký souvislosti znáš to méno? Ysbwriel je prostě jen velšsky slovo pro odpadkovej koš, máš to na každym rohu. Tady je všechno dvojjazyčně i nápis na hajzlu. Anglicky umíš, tak co sis myslel, že lidi do toho házej vodpadky a zbytek je dopisní schránka pro vílu?“

 

Čas odlivu

Příliv odhalil rozeklané skály téměř na kilometr od břehu. Některé útesy byly tak vysoké a obalené dlouhými fábory barevných řas, že připomínaly mrtvé město R´lyeh. Obnažené hroty šutrů poseté přílipkami, slávkami a mořskými šneky obsadily stovky racků a desítky chlapů, kteří po nich skákali a hledali potravu, zatímco samice pobaveně čekaly na břehu. Jeden byl zvlášť neposedný, skákal po skalách jako pižďuch, až se dostal ke mně. „Co hledáte?“ zeptal jsem se. „Tady Cthulhu nenajdete.“ Chlap nadzvedl oči, ruku, ve které držel větší exemplář kraba, si opláchl ve vodě a opáčil: „Soráč, já neumim velšsky. My sme z Barnsley.“

 

http://www.vetrnemlyny.cz/nakladatelstvi/knihy/414-Legenda-Ysbwriel

 

Odpaďák v Aberystwyth, hrabství Ceredigion (Foto Patrik Linhart):