Rozhovor s S.d.Ch

S.d.Ch je v nejlepší formě. Perlí. Staví mosty a překousává provazy. Je brilantní a chladnokrevný. Jeho tři divadelní hry (Duchovní smrt v Benátkách, Katolický sen lidského člověka a Jelení příkop) jsou klenoty, něco jako raný Havel. Ach, toužím hrát v Duchovní smrti v Benátkách! Žádná loutka, ale naživo... ovšemže baroneta. Než se tak stane, vyzvala jsem S.d.Ch k rozhovoru o Smrti, která je společným tématem všech tří žánrově odlišných (loutková fraška, literární drama a činohra) dramatických kusů.

1) Zdálo se Ti někdy o Smrti?
Viděl jsem ve snu mrtvé a umírající, a také cítil výraznou přítomnost někoho, kdo se ptal, jestli chci ještě dál žít. Řekl jsem, že ano, a bylo jasné, že pokud bych žít nechtěl, ta výrazná přítomnost by mi v té chvíli vyhověla. Od toho se zpřítomnila.

2) Jak si Smrt po té vší kontemplaci o ní představuješ?
V Duchovní smrti v Benátkách je žensko-mužská, potažmo mužsko-ženská... V čem je ženská a v čem mužská? Jak se tento hermafroditismus odráží v její fyziognomii a povaze? Jako konec údivu ze své tělesnosti. Ženská je v absolutnosti míry své destruktivity a mužská v připuštění předpokladu filozofičnosti její dekompoziční metody. Ztvárnit fyziognomii a povahu Smrti s velkým S je pouhá zábavná umělecká výzva. Jinak ani nevíme, zda je principem bytí ukončujícím nebo jen přerývajícím, dokonce zda je vůbec principem, protože na životě lpí a ulpívá domyšleno do důsledků, vlastně akorát filosofie.

3) Příroda není intelektuálka - a co tedy je?
Multiplikující primitivistická iluzionistka. Na starých hermetických rytinách byla znázorňována jako opice uvázaná na řetězu. Řetěz třímala v ruce bytost symbolizující to, co nás v přírodě okouzluje a my jí to mylně přičítáme.

4) Jaký máš vztah ke Smrti? Bojíš se jí?
Prozatím zájmový. A jestli se ptáš, zda se bojím, že tu prostě nebudu, náhle mimo veškeré souvislosti, nevratně bez možnosti zpětného komentáře, zastaví se můj dech, všechno opustím a všechno opustí mě, pak ano, toho se prozatím děsím.

5) Jak si představuješ ideální pohřeb?
Někdo, koho to nebude obtěžovat a nebude tomu říkat pohřeb, vysype můj popel na dvou místech do náruče multiplikující primitivistické iluzionistky.

6) Chtěl by ses znovu narodit? A jak?
Jako zapálený a náležitě akademizovaný popírač reinkarnace, postižený zabedněním stejného povýšeneckého typu jakým trpí profesor Grygar. Ať je legrace.

7) Co si doopravdy myslíš o Marku Ebenovi?
Bezesporu talentovaný člověk, obdivuhodně obratný v budování a udržování svého ebenovského, moudře laskavého, lidsky blízkého medialistického (tedy iluzorního) impéria, s čímž se pojí jeho schopnost profesně obstát v různých politických režimech.