Slyšte, lidé! – Deset let vydavatelství Polí 5 na Proglasu

Pořad si můžeme poslechnout zde: mms://audio.proglas.cz/audioarchiv/stream/audio_50250.wma

 

Pražské hudební vydavatelství Polí pět je důležitým centrem na poli české alternativní hudby. Nedávno oslavilo 10 let své existence a my si při té příležitosti představíme několik titulů, které na této značce nedávno vyšly. V hodinovém pořadu z cyklu Slyšte, lidé! uslyšíte například skupiny Muff, Přetlak věku, klavíristu Tomáše Hrubiše, sólový projekt kytaristy a autora Josefa Ostřanského nebo ukázku z alba, na kterém kapela Květy hraje skladby Psích vojáků. Poslouchejte v úterý 2. srpna 2016 od 16.55.

Tomáše Hrubiše charakterizuje šéf vydavatelství Josef Jindrák jako „mladého klavíristu, jehož deska zní, jako by Filip Topol nahrával soundtrack pro Amélii z Montmartru“. Ostatně album s názvem Tlecí doba produkoval bývalý člen Psích vojáků Jiří Jelínek. Zvukovou režii měl na starosti Tomáš Vtípil, důležitá postava brněnské alternativní scény a člen kapely DG 307. Tomáš Hrubiš je vystudovaný výtvarník a hudební samouk a na svém albu vedle klavíru hraje také na harmonium.

Desáté narozeniny svého vydavatelství oslavil Josef Jindrák vydáním speciálního titulu s názvem Copak můžu svojí milý mámě říct. Je to album, na kterém brněnská skupinaKvěty v čele s Martinem Kyšperským hraje písně skupiny Psí vojáci. Oproti svým řadovým albům zde využívá mnohem víc elektronických zvuků a dalších prvků experimentální hudby.

Muff, skupina, která používá různé efekty a samply, se na svém novém koncertním albuHypnotix Bum Bum přibližuje klasickým jazzrockovým kapelám ze 70. let nebo jejich pozdějším pokračovatelům. V čele kapely stojí saxofonista Marcel Bárta a hráč na klávesy Jakub Zitko a jejich souhra evokuje ty nejlepší momenty z historie amerického elektrického jazzu. Důležitým členem je také kytarista Jiří Šimek a sestavu doplňují basista Jakub Vejnar a bubeník Roman Vícha.

Duo Kora et le Mechanix vypustilo v listopadu 2015 do světě album 10 000 žárovek. Hudebníci Michal Kořán a Filip Homola se zde inspirovali experimentálním básnickým eposem německého spisovatele Hanse Magnuse Enzensbergera Zánik Titaniku. Publicista Antonín Kocábek píše: „Elektronická dvojice Kora et le Mechanix patří k nejvýraznějším jménům domácí scény v oblasti ambientní hudby. Jsou náladoví, jsou minimalističtí. Jen občas potemnělé a samply akustických zvuků vyšperkované skladby dovolují přemýšlet i odreagovat se. Ukázka mistrného ovládnutí atmosféry a tichá krása.“ Michal Kořán mimochodem začínal s elektronickou hudbou už v 80. letech. V rozhovoru pro slovenský časopis Hudba vzpomíná: „Hlavní zvukové osvícení přišlo okolo roku 1987 s prvním samplerem. Bylo to takové malé osmibitové Casio SK 1 a později ještě vylepšené Casio SK 5, které již umělo vzorkovat 1,5 vteřiny zvuku a ten následně modulovat, zpomalovat, zrychlovat a přehrávat pozpátku. Byly to vlastně takové spíš dětské hračky, ale dokázaly okamžitě vytvořit vzorek. Na vstupu Casia SK 1 jsem měl později na pódiu připojen výstup z kytary Pavla Richtra a během hry vytvořil její vzorek a novou smyčkou rozehrál druhý kytarový part.“

Digitálním světem se na svém sólovém albu Copy And Paste inspiroval kytarista Josef Ostřanský, známý například ze skupin Dunaj, Kuzmich Orchestra nebo Dunajská vlna. Říká: „Myslím, že každá doba byla posedlá kopírováním. Každý, kdo si nemohl pořídit nebo koupit nedosažitelnou věc, si ji prostě vždy mohl nějakým způsobem okopírovat. Dnes je zkratka ctrl-c a ctrl-v rozhodně jednou z nejoblíbenějších. Nejde ale o to kopírovat a vkládat, tím jen konzumujeme a kumulujeme většinou nepotřebnou hromadu krámů. Jde o to kopírované informace svým vlastním způsobem adaptovat, pochopit. Nechat se inspirovat.“ Na album, které vydal pod hlavičkou Ostrak Mode,  Ostřanský zařadil písně o pravdě, o strachu nebo o předstírání, které v jeden celek spojuje autorův uklidňující pěvecký projev a kombinace kytar a elektroniky. Texty, z nichž část napsal Ostřanský sám a část pochází od osvědčeného autora Karla Davida, vytvářejí příběhy, které se s hudebním jazykem alba nemíjejí, ale mohly by existovat i se zcela jiným doprovodem.

Kapela Přetlak věku hraje ve složení flétna, trubka, baskytara a bicí. Vznikla v roce 2011 a u Polí5 vydala své druhé CD A přece teče! Skupina dobře funguje bez kytary nebo jakéhokoli jiného harmonického nástroje. Rytmický základ je plný a kompaktní, dechové nástroje průbojné a zpěv, případně i řev, tvoří důležitou součást celku jako nositel významu, ale také jako další nástroj. Důležitá je také hravost, které si všimneme v hudební a především v textové složce alba.

Své album Tutepeto vydal u Polí 5 Radim Babák, písničkář a akordeonista, který prošel skupinami Čvachtavý lachtan, Čočka nebo [che]. O nástroji, na který hraje, říká: „Akordeon je mi varhanami, houslemi, flétnou, basou, sborem, bicími, plícemi…“ Na zmíněném albu Babák shrnuje svou tvorbu za posledních deset let – přesto se mu z krátkých písní podařilo sestavit sevřený celek, jehož hlavním tématem, možná nepřiznaným, je láska v různých jejích podobách.

Ke stěžejním interpretům stáje Polí 5 patří skupina B4, která na svém zatím posledním albuDie Mitternachtsmaus přinesla elektronické verze písní od Plastic People of the Universe s texty v němčině. Pánové se k tomu vybavili pozoruhodným arsenálem starých nástrojů od Korgu MS 20 nebo Sonivox Mellotronu až po legendární prapočítač Didaktik Gama. Možností, které tato primitivní elektronika nabízí, je samozřejmě řada, a dokonce i takové „drobnosti“, jako je nahrazení violy studenými umělými zvuky, působí zajímavě. Výsledek – vzhledem k použitým nástrojům – nutně působí schematičtěji, méně syrově a čitelněji než originální nahrávky Plastic People. Na druhou stranu je však zvuk nahrávky čistý a příjemný, což je možná největší rozdíl oproti originálům, poznamenaným dobou a okolnostmi svého vzniku.

Dunajská vlna je společný projekt dvou bývalých členů brněnské skupiny Dunaj, Vladimíra Václavka a dnes už zmíněného Josefa Ostřanského. Na albu s nimi spolupracuje bubenice Michaela Antalová, na koncertech později bubeník Dano Šoltis. Na svém albu Jednou se Dunajská vlna vrací ke všem pěti řadovým deskám Dunaje. Ve třech lidech se podařilo zachytit celou škálu nálad, které někdejší kapelu charakterizovaly – od minimalistického folku až po ráznější skladby.

U Polí 5 vyšlo také nové album písničkáře Fandy Holého, nazvané Konec cesty. Fanda prošel několika kapelami, spolupracuje s písničkářkou Stinkou, která také vydává u Polí 5, a tentokrát se tedy poprvé představuje jako sólový autor, obklopený kapelou The Reverends.

http://hudba.proglas.cz/detail-clanku/slyste-lide-deset-let-vydavatelstvi-poli-5.html