Strom stínu - Zimokruhy

Alternativní hudba těch nejlepších českých (a moravských) tradic. Nepřeslechnutelné ozvěny brněnského Dunaje, originální texty, minimalistickou, avšak rozhodně nenudnou hudbu základního tria doplňuje na nahrávce řada hostů. Skladby nejsou přímo depresivní, spíš zadumané, přemýšlející, plny zvláštní melancholie.

"S názvem Strom stínu přišel Millhaus a myslím, že souvislost mezi Václavkovou sbírkou Stín stromu a názvem kapely je náhodná..." Ne tak už reminiscence na Václavkovo stopování krajiny a ticha. Alternativní rock? Ta škatule je sice vágní, ale do hardcoru daleko a do bigbítu ještě dál. "Kameny v hrdle jsou odměnou za krev."

V hudebním podzemí ukryté trio Martin Volšický, Tomáš Záhoř a Jan Chaluš produkuje stejně poetickou hudbu, jak zní jejich jména: Volha, chaluhy a záhořovo lože. Dlouhověké krajiny a špetka moře.

Když zahoří druhý song Zima, vpravo se objeví Hudba Praha, vlevo Asistar_T a čelmo brněnská alternativa dunajovského proudu. Zpěvná řeč, asi estonská finština, rockový proud podpořený smyčci a v závěru spočinutí, "jen javor maják hlásí dál", hypnotická rytmika a pomalé křepčení ohně. Mám rád pozvolné obtáčení hudebních motivů a básnivé obrazy, které jsou na hraně citelného patosu, skácelovské buchty na hraně kýče, říká se líčí a ne líče, pasti jsou pořád nezřetelné jako ozvěna ženských chodidel, tady stojí myslivci, čekaj na spárkatou.

Delší epické skladby i přes zapojení didgeridoo neodkazují ke starším Lvmen, spíš k undergroundovým deklamativním klasikám s výraznějšími melodickými linkami a nadějeplnými, světlými výkřiky. Přesto je Lovec příliš dlouhý a jeho stopy moc hluboké, aby lovil plné brašny a symbolikou zvířat skrytý se proplížil zasněženou plání. Sova pálená je silný obraz - "jsem svoje kořist v polích lapená" - a kompozičně se skladba přerodí do krajiny za kopcem, ale brzy se vrátí, aby opakovala totéž, sova spálená. Někdy v životě je taky protáhlá a přednáší o gradaci, která funguje, slibuje výstřel, ale bolí jen napůl. A tiché přechodové fáze? Prázdný posed na čekané...

Přes všechny výhrady to je další ze zajímavých objevů Lábusovy Guerilly, někde mezi brněnskými a nenkovickými alternativami a Houpacími koňmi, svéprávná a chutná věc. A taky Strom stínu není tak zatížený undergroundovými kořeny, pokud zrovna jste ti, co všechno minulé musí shodit a říkaj: "A jéje, ten odvěký funébrmarš už je tu zase." Ospalým nebudu vykládat o délce dne, Strom stínu je magnetický.

A je s podivem, kde se ty dobré kapely berou, na druhou stranu jak stihnout to množství. Stejně jako jsem dříve přišel na Nedělní lidi nebo Postiženou oblast, najednou se dostávám ke Stromu stínu a to trio z Prahy-Vlašimi funguje už deset let a má za sebou nahrávku plus nějaké kompilace. Zimokruhy nejsou plácané na koleně, na mixu se mimo jiné podílel Filip Míšek. A z kombinace rockové sestavy, smyčců, dechů, klavíru a metalofonu vykřesali s Dominikem Peckou desku, která je na jedné straně něžná a baladická, takřka konejšivá a na straně druhé syrová, hodně hárd a trochu kóre...

maxim horovic - www.violacore.xf.cz & www.diycore.net

Žánr: alternativní rock
Nosič: CD
Celkový čas: 59:40
Rok: 2009
Vydavatel: Guerilla Records
WWW: stromstinu.cz
E-shop: http://polipet.cz/titul.php?id=3736