Studio Hrdinů uvede Modrovouse Dey Loher

Studio Hrdinů chystá na druhou polovinu listopadu 2018 premiéru inscenace hry současné německé dramatičky Dey Loher Modrovous - naděje žen v režii Jana Horáka a Michala Pěchoučka. Příběh Modrovouse je velice vzdálenou variací francouzské legendy o sériovém vrahovi žen. Tento příběh nabízí tvůrčímu tandemu Horák-Pěchouček ideální možnost rozvíjet jejich volnou řadu inscenací, ve které se věnují především ženským hrdinkám.

Centrálním tématem dramatického díla Dey Loher je otázka viny, z minulosti přetrvávající dávná provinění, která se zrcadlí do současnosti. Jindřich Modrovous si opakovanými vraždami prohlubuje vzpomínky na své první nepravděpodobné, ale fatální zamilování. Dominance mužské postavy je v interpretaci Jana Horáka a Michala Pěchoučka interpretačně záměrně relativizována; „jejich” Modrovous je více ženskou fantazií a romantickou figurou bez příčiny. Uvěřitelnější a aktivnější úlohu zde představují všechny ženské postavy. Inscenátoři kladou důraz na snový rozměr tohoto zacykleného panoptika, ve kterém různé variace na ženství směřují ve jménu lásky k funerální katarzi.

„Výběrem textu Dey Loher chceme volně rozvést myšlenku, kterou jsme řešili už i v naší předchozí práci na hře Wolframa Lotze Pár vzkazů veškerenstvu, tedy jakési skepse k možnosti silného mužského hrdiny. Jindřich Modrovous jak ho vnímáme, už nemůže být existencionálně roztříštěný nebo hrůzně tragický, je spíše dezorientovaný a jeho činy jsou motivovány křehkou psychikou a nevyspělostí. Naše interpretace hry Dey Loher není ale příspěvkem k feminizmu, ženská hrdinka je pro nás v současnosti přirozeně uvěřitelnější,” říká umělecký šéf Studia Hrdinů Jan Horák.

Středověká pověst o Modrovousovi má svůj prapůvod v bretaňském rytíři Gilles de Rais, jenž více než jako velitel vítězného vojska ve francouzsko-anglické stoleté válce, proslul tím, že v rámci svých okultních praktik sodomizoval a následně zavraždil několik desítek až stovek dětí, z drtivé většiny chlapců. Příběh o Modrovousovi poprvé písemně zaznamenal Charles Perrault v roce 1697, který z něj ve své pohádce udělal vraha manželky. V druhé polovině 20. století pak začala být pohádka interpretována ve smyslu mužského šovinismu. Z Modrovouse sadisty, pedofila a vraha se tak přes postavu krutého manžela vyvinul princip, v němž se mužské pohlaví instinktivně snaží ovládat pohlaví ženské.

Dea Loher (1964) se narodila v bavorském maloměstě Traunsteinu, studovala germanistiku a filozofii v Mnichově a poté scénickou tvorbu v Berlíně pod vedením Heinera Müllera, Yaaka Karsunkeho a Tankreda Dorsta. Její hra Poslední oheň byla v roce 2008 vybrána radou prestižního německého časopisu Theater Heute za Divadelní hru roku.