V/A – Téma jestřáb

Zpěvy potrhlých domorodců, Proletáři všech zemí, Stolní společnost, Sníh na schodišti, Průmyslová smrt, Memorial, Ruce naší Dory a Roman Kolliner, to jsou účastníci kompilace Akce jestřáb, iniciované k stému výročí narození autora nejen Rychlých šípů, Jaroslava Foglara.

Názvy skupin na téhle skládance budou pro mnohé nepochopitelné a obskurní, pro další s jasnou aurou androšáckého intelektualismu, těžko poslouchatelného a uzavřeného dnešním slechům. A hned úvodní uskupení Zpěvy potrhlých domorodců jim dá za pravdu, song Rychlonožkův indiánský sen je skvělým psychedelickým obrazem, v němž se přelévají melodie, brum kotlů a táhlé volání dechů, korunované vícehlasým, nesrozumitelným zaklínáním. Intro a hned šamanské.

Kompilace je v prvé řadě hravá. Vedle pojmenování kapel o tom svědčí i názvy písní, často odkazující k dětským hrdinům, kulturním artefaktům. Vontové, Bobří řeka nebo Rychlonožka. Zapomeňte na skoumalovské radovánky, čekají tu snové výjevy (Zpěvy potrhlých domorodců) nebo složitější metafory s folkloristickým nádechem (Proletáři všech zemí). Mytologicky se k zadanému "tématu jestřáb" staví Stolní společnost, další kapela Sníh na schodišti zas vykresluje kouzelnou písničku Myšák a Jestřáb, trochu večerníček, trochu bajku (evokují Hm...), která se z hladivého a tichého popěvku láme do punkové vypalovačky podpořené foukací harmonikou.

Album rozčísne crust-punková Průmyslová smrt. Jejich Válečný pochod Vontů tu zapadá jako močící sígr na pískoviště v mateřské, ale dramaturgii kompilaček jsem nikdy nebral moc vážně, téma je jasné a jestli si někdo čistil zuby, druhej i česal a třetí si vymlátil tlamu smetákem, je mi docela jedno.

Protože hned potom přikvačí Memorial s kusem Rozsviťte si ten čaj, s příběhem Foglara a spiritistických manželů Pilgramových, kteří nutí svého hosta, aby si rozsvítil čaj ("dvě kostky jsou málo, rozsviťte si ho víc"). Kytarového motivu se po druhém poslechu nezbavíte, tohle je folk, pošahaná radost, čirý proud.

Vyprávěcí, dialogovou formu zvolili i Ruce naší Dory, básniví bigbíťáci. "Antoníne, už jsi pověsil to prádlo? – Jo, pověsil." Hudba částečně podkresluje dialog Antonína a jeho ženy, aby se následně vzepjala a byla sama o sobě. Je to zase úplně jiná poloha, než je slyšet je na jejich albu Chemnitz, syrovější a dřevitější. Desku završuje abstraktní, zvukomalebný freak folk Romana Kollinera, který pracuje se slovními hříčkami, kytarou a tupými údery. Přirozené outro.

Deska je oslavou stého výročí narození Jaroslava Foglara. Kapely se k tématu přibližují různě, od jasných citací některých z děl přes různé parafráze a narážky (komiksový motiv odchodu Maximiliána Drápa na onen svět v podání Rukou naší Dory) až ke značně rozvolněné návaznosti na Foglarův svět (Jaroslav – "slavit jaro" v textu Romana Kollinera).

Téma jestřáb může být pro mnohé objevem alternativních kapel, které přes svou relativní „neznámost“ přinášejí nápaditou a nekompromisní rockovou invenci. Kapely, které jste chtěli slyšet, ale měli jste pocit, že je ještě nikdo nezaložil.

maxim horovic - www.violacore.xf.cz & www.diycore.net

Téma Jestřáb v naší e-prodejně