Vladimíra Čerepková: beatnická femme fatale

Kniha Alice Horáčkové Vladimíra Čerepková: beatnická femme fatale je přitažlivým zpracováním doby, která se už stačila stát mýtickou: šedesátá léta v Praze a krátké trvání bohémských kruhů české beat generation. Mohlo by se zdát, že je vše zapomenuto a nezbývá než se živit vlastními romantickými představami, jak to asi tenkrát kolem Violy bylo... jak žili ti "velcí básníci"? Spali spolu? Brali drogy? A kniha, která na tyto otázky odpovídá je tady - Blesk pro intelektuály.

Kniha Alice Horáčkové Vladimíra Čerepková: beatnická femme fatale je přitažlivým zpracováním doby, která se už stačila stát mýtickou: šedesátá léta v Praze a krátké trvání bohémských kruhů české beat generation. Mohlo by se zdát, že je vše zapomenuto a nezbývá než se živit vlastními romantickými představami, jak to asi tenkrát kolem Violy bylo... jak žili ti "velcí básníci"? Spali spolu? Brali drogy? A kniha, která na tyto otázky odpovídá je tady - Blesk pro intelektuály.

Novinářka Alice Horáčková se vydala krok za krokem po stopách přízraku Vladimíry Čerepkové, který postupně nabývá konkrétní tvar až do podoby nadmýtu. Nejkontroverznější na této knize je otázka, nakolik je relevantní zveřejňovat intimní detaily z umělcova života. Představme si sami sebe, kterak někdo vyzpovídává naše přátele, milence a milenky... a dozvídá se, co jsme prováděli. Tento zvědavec pak dá každému rozhovoru téměř senzační palcový titulek a jede se dál. Jistě, život beatnické básnířky Vladimíry Čerepkové si o tento přístup přímo říká, ale jako umělkyně se zcela ztrácí. Během četby jsem postupně nabývala dojmu, že jde hlavně o pikantní historky.
Historky jsou nicméně báječně povedené. Číst knihu je zábavné (sakra, kdy se mi to naposled stalo?) a průměrný bohém ztrácí špatné svědomí. ("Ne, nechlastám příliš, můj sexuální život je normální...") To je služba k nezaplacení za velmi dobrou cenu. Proto knihu doporučuju jako povinnou četbu zejména v následujících situacích: morální kocovina, kocovina, průšvih v práci, průšvih doma, vyhazov z práce, jakékoli skandální odhalení týkající se vlastní osoby, touha všeho nechat a vypadnout atd.
A ano, nesmím zapomenout, že kniha obsahuje řadu skutečně zajímavých dobových reálií, protože Horáčková nic neodflákla. Navíc umí výborně pracovat s lidmi. Jen doufám, že ji nenapadne zpracovávat můj život...

http://polipet.cz/titul.php?d=11210

***
Sedíme se Zorou v kostele a nemodlíme se
je tady lepší než venku i když taky zima
mám namrzlou ruku a v automatu jsme snědly polívku
Zora se tváří jako samotná panenka Marie
ale stejně neví co si počít
na pivo už nemáme tak si vyčítám tu polívku
to mohlo být pivo
V kostele kdyby topili bylo by hned více lidí
každý by se k tomu Ježíškovi víc modlil
těch dědečků, těch babiček

toho veselýho starýho národa
automat je podobný kostelu chodí tam podobný lidi

(Vladimíra Čerepková)