Yakub Diviš: Básně

 

IDILKA

ležíme spolu na posteli.

 

Chtěl bych tady ležet

s někým úplně jiným

Ona nejspíš taky

 

Řekl jsem jí, že dneska

bych chtěl jen tak ležet

Jsem oblečený

ona je nahá

Jíme tyčinky,

co pekla její máma

a pivo

Málokdy se mi stane,

že napíšu víc než jednu báseň

za den

Spíš málokdy víc,

než jednu za rok

Nejsem moc pilný

dneska ano

 

Koukám na její

nahé,bezbranné bradavky,

zatímco ona si sní

o svém princi na bílém koni.

 

Posloucháme Verdiho  Requiem,

jí to nevadí

a je nám spolu dobře.

25.2.2002


 

BLÁZNIVÉ ŽENY

Miluju svoje bláznivé ženy.

Ženy něžné,

ženy vratké,

ženy krásné,

ženy vrtošivé.

Ženy domácí, ženy přespolní,

ženy mladé, středního věku… i ty ostatní

ženy blažené, ženy milosrdné,

ženy matoucí, ženy bezprizorní…

ženy bez peněz, ženy s penězi,

ženy krátkozraké, ženy lehkomyslné.

Ženy divé, ženy bosonohé

Ženy šílející,  ženy zoufalé

Ženy smutné,

ženy nad propastí.

Ženy znuděné, ženy tápající

Ženy milující, ženy inspirující

Černovlasé, blonďaté, zrzavé…

 

Bez nich bych se unudil k smrti.

22.5.2012

 


TEN CO TANČÍ S VLKY

Jsem ten který tančí s vlky!

Jsem ten který tančí s vlky!

Jsem ten který tančí s vlky!

Nemám vám co říct!

 

Jsem ukolébavka pro blázna,

Ano mám v tom prsty

ve všem…

o čem si sníte

Jsem rozkvetlá zahrada šípkových růží

posedlá ohněm a akáty

Nesměj se mi – řeklas tiše

a opřela svůj poslední diamant o mou nohu

 

Jsem ten co tančí s vlky

A vlci mě požírají za živa

A já je…

17.11.2012

 


přiteplená generace

unavený ráno

nekonečný déšť…

 

umřel Filip Topol

6.6.2013

 

 

HOUPACÍ KONĚ

Koupil jsem si houpací síť

ještě si koupím houpacího koně

houpací dům

houpací zahradu

a houpací rakev na kolečkách

nakoupím zásoby, seženu lidi

a vydám se na cestu

Rozhoupem celý svět

14.6.2014

 

 

UŽ TEĎ ZASE NĚKDE ČEKÁ NĚJAKÁ

další žena

připravená vstoupit mi do cesty

šílenější než já

s velkými chodidly

s vlasy až na záda

a velkým nosem

Připraví mě o

počestnost, čas a iluze

Mám ještě chvilku čas

můžu si zdřímnout

kouknout na film

dát si jídlo

a čaj

Ženy chodí vždycky

v pravý čas

14.6.2014

 

 

Stárneme

učíme se žít podle pravidel

i proti pravidlům

Jsme generace opuštěných

zvrhlých malých vystrašených selátek

jdeme na porážku

a nevíme o tom

je těžký utýct

a je těžký zůstat

Dvakrát dva je jeden

a třikrát tři je dost

Trénujeme umírání

a máme na to copyright

24.3.2015

 


techtle mechtle
ticho v pekle

13.4. 2016