Z filmového zápisníku bývalého faráře – Základní instinkt

 

...nihilismus, osvícenství, hegelianismus, Sartre, kabala...

Hledám a oceňuji teologicky zajímavé filmy.

Filmy bez teologična nemají význam. Umění je buď o Bohu nebo o ničem. A to vůbec neznamená, že v takovém filmu slovo Bůh nutně musí třeba jen jedenkrát zaznít.

A těch, které stojí za vidění, je málo. Skoro žádný.

Marek Feigl

 

"Základní instinkt" (Basic Instinct, USA 1992, rež. Paul Verhoeven)

Kdyby Friedrichu Nietzscheovi někdo půjčil filmový štáb a filmové prostředky, výsledek by musel dopadnout zhruba jako Basic Instinct. Slečna Catherine Tramellová je přímo ztělesněním jeho filosofie! Zahozením každého morálního ohledu, se smíchem, zahozením všeho, co neslouží jejímu „prospěchu“, přičemž tento prospěch není naprosto chápaný nějak vulgárně, jako upocené každodenní šplhání… Catherine je dokonalá estétka zla, která ani samo zlo nebere vážně, jejíž zlo je tak bohaté a hluboké, že mu nechybí ani něha, dětskost, dojetí. – Ten, kdo se cítí povznesen nad podobné souvislosti, nutně ocení Basic Instinct jako dílko, ve kterém je s bravurou mistra kuchyně namícháno všechno, co osloví kluka v dospělém muži – kriminální napětí, krásné (a dávající) ženy, rychlá auta, překvapivé zvraty, lesbický motiv, whisky; z této směsice ovšem vystrkuje ďáblík nevážnosti své růžky, kopýtko a ocásek. Parodie na Hollywood hollywoodskými prostředky.

 

Sharon Stoneová a Michael Douglas