Album vyšlo koncem roku 2006 (vlastní nákladem, ovšem v profesionálním provedení a samozřejmě lisované). Kromě obalu, který je vidět až když se na něj řádně posvítí, překvapuje mohutným kvalitativním kapelovým vývojem. Tatam je gymnaziální rozjuchanost, jak jí od SRPR známe z konce devadesátých let (a částečně i z předchozí desky). Kapela vyzrála jak textově, tak hudebně. Výsledný sound je vůbec zajímavý sám o sobě a jistě na něm má velký vliv prestižní zvukaž Ondřej Ježek. Ovšem o zvuk nakonec přeci jen až tak nejde. Skladby jsou vesměs s delší stopáží, hudebně více strukturované s více nápady v jedné písničce. Velmi vydařené jsou aranže, často citující všemožné žánry, ovšem s nadhledem a hlavně přirozeným vtipem. Jedna z nejlepších desek roku 2006.