Karel Tůma: Balkónový deviace
U ohně mi vyprávěl o snech, které se mu vrací
Cikáni mu brali věci z bytu
koukal prý do snáře
co by to mohlo znamenat
vraceli se
sny i Cikání
přestalo to, až když pochopil
že se s nimi nemá o ty věci prát
dal jim je
a všem se strašně ulevilo.
2020
Z vánoční komedie mi zůstalo v hlavě tohle
každý pořád čeká
že má přijít něco velkýho
až zjistí, a už je to tady
že má umřít
ještě si z Vánoc pamatuju a beru to jako znamení
jak jsem se sehnul k míse
chlup stočený do dokonalého tvaru houslového klíče.
2020
Měla už někde být
a když nezvedala telefon
vešli do bytu
naskytl se jim pohled na ženu
těsně před vyvrcholením.
2019
Člověk takovýho formátu
tolik pozornosti si snad ani nezasloužil
tělo vystavený na odiv
každý se chce dívat
proč neuhnul
měl na to dost času
protože prostě nechtěl
páska odděluje živé od mrtvých
lačné od snících
ještě týden potom ležely v kolejích rozházené pomeranče.
2019
Pohřbili jsme kocoura
asi po týdnu přišel
vyhublý a hladový
mňoukal u dveří, že mě vzbudil
chvíli jsem si myslel
že jsme tam spolu
pohřbili jsme cizího kocoura
byl tomu našemu strašně podobnej.
2019
Stále stejné téma
na hezkém místě uprostřed
rozložila deku mezi koleje
je šikovná
cudná, upravená
dělá mi to
příjemně, dobře
pak stále se tam vracet
být mezi
ani peklo ani ráj.
2018
Balkónový deviace
zduřelé bradavky
nejde si nevšimnout
je jí chladno
vážím si tvojí přítomnosti
řekla a odešla
spát.
2020
MgA. Karel Tůma
Vystudoval Obchodní akademii. V letech 1996-97 pracoval jako jevištní technik v Divadle na Vinohradech. V roce 1998 byl přijat na katedru fotografie FAMU v Praze, absolvoval v roce 2005. Je zakládajícím členem obrazové agentury CHOICE Images a fotografické skupiny Rovnýma nohama. Od roku 2006 do 2009 vedl Tvůrčí seminář fotografie na Fakultě sociálních věd UK – Institut komunikačních studií. V současné době působí jako učitel na několika výtvarných školách: Vyšší odborná škola textilních řemesel a střední umělecká škola textilních řemesel v Praze, Základní umělecká škola Řevnice.
Věnuje se dlouhodobým dokumentárním projektům s výrazným sociálním podtextem. Za své dokumentaristické práce získal několik ocenění, 2002 Czech Press Photo–1. cena Zlaté oko v kategorii Každodenní život za cyklus Mezisvěty, 2004 Nominace na cenu Jaromíra Funkeho a získal 3. místo, Credit Suisse Masterclass-grant dokumentaristy a fotoreportéry ze zemí východní Evropy, 2010 Czech Press Photo: 3. cena v kategorii Lidé o nichž se mluví, 2011 Czech Press Photo: čestné uznání v kategorii reportáž.
V posledních letech se vrací k psaní textů poezie a také k tvorbě obrazových básní, koláží, znovu se silným sociálním a aktivistickým obsahem.
V Litni, kde žije, je dlouholetým předsedou spolku Liteňský Pupík, který pořádá místní kulturní akce, jako je Liteňský masopust, Slavnost Sv. Lucie, Čtení jmen obětí holocaustu aj., a organizuje výtvarné dílny pro děti a mládež. Je otcem tří dětí.