Květy nahrály poctu Filipu Topolovi

Kapela Květy, držitelka Ceny Anděl za alternativní album roku 2015, přichází s novou studiovou nahrávkou, na které se vrací k repertoáru legendárních Psích vojáků. Osm nově přepracovaných skladeb vychází pod názvem “Copak můžu mojí milý mámě říct”, a to pouze ve formátu vinylové LP desky a v limitované edici 100 číslovaných kusů." Album je zároveň dárkem k desetiletému výročí vydavatelství Polí5 a bude představeno na benefičním koncertu 5+5 let Polí5, 8. 4. 2016 v Malostranské Besedě.

 

Květy novinkou navazují na loňské oslavy nedožitých padesátých narozenin Filipa Topola. “Několikrát jsme byli osloveni, abychom zahráli něco od Psích vojáků. Asi lidem přišla ta náhle nezaplnitelná díra až příliš pustá,” vysvětluje frontman Martin E. Kyšperský zrod nápadu. “Zatímco třeba Plastic People hrají po smrti Mejly Hlavsy už 15 let, písničky Psích vojáků prostě osiřely.”

Topolovy písně tak zazněly v nových podobách v pražské Arše, na festivalu Eurotrialog v Mikulově nebo v brněnském klubu Fléda před premiérou dokumentu o Filipu Topolovi. “Rozhodli jsme se s Květy strávit den ve studiu a víceméně intuitivně ty písničky zahrát. Ty, které jsme si pamatovali a na něž jsme měli chuť. Některé se v našem podání posunuly hodně jinam.”

Výsledná nahrávka, jejíž zvuk se výrazně proměnil úpravami ve studiu, nechce rozhodně být konkurencí už vydané tribute kolekci Sbohem a řetěz, zachycující nejrůznější verze Topolových skladeb v podání jeho někdejších kolegů. “Že vyšla dvě alba, na nichž se tvorba Psích vojáků objevuje pohledem různých lidí, to nám je jedno, protože tohle je osobní věc,” komentuje situaci Kyšperský. “Měli jsme Filipa rádi. Potkávali jsme se na festivalech, stydlivě se na sebe usmívali, ale nic si neřekli. Já osobně měl pocit, že se ho nemusím na nic ptát, že si prostě rozumíme. Když mi později Míra Wanek vyprávěl, že se s Filipem často setkali a jen mlčeli, líbilo se mi to. Byl a je mi stejně blízký jako starší brácha. Sice jsem v těch posledních letech viděl, jak moc zestárl, ale nenapadlo mne, že zemře. Něco ale po něm zůstalo, a my měli chuť si to jednoduše připomenout.”

Vedle dnes už klasických Žiletek, Černýho sedla, I´m Lucky či hymnické Russian Mystic Pop op. IV. obsahuje deska i více než čtvrthodinovou skladbu Tak akorát dlouhá (Sen v realitě) a také typickou ukázku Topolova černého humoru v podobě textu Psycho Killer, jehož úryvek dal celému albu název. Kromě samotné skupiny, kterou vedle zpívajícího multiinstrumentalisty Kyšperského tvoří i perkusista Aleš Pilgr, houslista Albert Novák a baskytarista Ondřej Čech, se na vzniku nahrávky podílelo i několik hostů, jako například  Jana Pilgrová z Biorchestru či Nikola Muchová a Ondřej Kyas z kvarteta Mucha.

“To, že deska vychází v limitované edici pouhých sto vinylů a k deseti letům Polí 5, se nám moc líbí. I to je totiž v něčem až rodinné a osobní,” shrnuje za své kolegy Kyšperský.