Marek Timko – Hostimilova kronika (volný cyklus z jednoho čajobaru)

***

Stejně jako mu nechce kouřit

péro

Nechce jí lízat

kundu

Něco končí

ale nikdo neví

co začíná…

Nikdo k tomu už nic víc

nemůže říct

Ale Derrida:

„O čem nelze mluvit

o tom je třeba napsat.“

(20. 6. 2018)

***

No, tak jsme si párkrát dali do držky, vole,
ale pak jsme vždycky vystřízlivěli
a uvědomili si, že se vlastně máme rádi, píčo,
že k sobě asi tak nějak patříme, ne... ?

A slzy k lásce přece patří, ne?
Můj taťka taky mojí mámu občas zmlátil,
ale to bylo proto, že ji miloval,
to je jasný, ne?

Vole, se tváříš,
jako bys zrovna sežral kus hovna, vole...

Tak co se do nás sereš, vole!?
Řeš si ten svůj vlastní zkurvený život, jo!?
A neser se do toho našeho vztahu, kurva!

. . .

A pak ho s monclem pod okem
táhla z hospody někam,
někam, kde tomu asi nějak říkají...

A možná spolu mluví i společnou řečí...

(24. 6. 2018)



***

Za barem dva cizinci

mluví anglicky ale ani jeden z nich

není rodilým mluvčím

Nerozumím jim moc dobře

ale (nikomu to tady) nevadí...

Všichni tady věříme tomu

že jdem vstříc večeru

Každý nedopitý drink

je totiž malou vírou pijáka

Z žádné jiné hospody

neutíká barmanka tak rychle

na rozjezd

(29. 6. 2018)

***
Xenija na mě mluví anglicky

i rusky. Vypadá to, že si rozumíme,

když se bavíme o ruské literatuře.

Řekl jsem jí, že jsem poloviční Rusín.

Překvapivě zvedla obočí a zeptala se na něco
co jsem už zapomněl…

(30. 6. 2018)

***
Všichni tady vypadají spokojeně

i když se baví o smrti své kamarádky
ze základky nebo ze střední

Sama se tak rozhodla

tak co?

Štiler tady za ní odlívá vodku do popelníku

nikdo ji nepomlouvá

Všichni poctivě chlastají svá piva

"Taková pěkná holka...

i když lesba", řekl někdo

(15. 7. 2018)




***

Sedíme

Ležíme

Někteří pospávají

Johny Cash zpívá One Love

Dopíjím poslední malý pomalý

Filip se tlemí

Klasický Hostimil

(23. 7. 2018)




***
Honza Slíva slaví narozeniny

dva troubové troubí do roury

a jde jim to i nejde

Jíme tady hrozny z kontejneru

a chlastáme pivo které tady nikdy
a nikomu nechutnalo...

Krabice Sangrie je dopitá

a malá Hanka mluví o problémech

s dechovými nástroji...

A jediný kdo tady neřeší své píčoviny

je Štiler

ten neslaví nikdy...

ale pivo čepuje s radostí

pokud ho zrovna někdo nenasere

(14. 8. 2018)

***

V Hosťákovi jsem už jenom já

a Peťa a broskve a švestky
které tady nechal Michal

prý děti je sbíraly ze zahrady

Čtu si americké básníky
které si na podzim koupil Mirek
který na jaře skočil přímo do věčnosti

Peťa si čte Egypťana Sinuheta

V Hostimilovi se balzamuje už zaživa

zevnitř a dobrovolně

Štiler závidí Michaelovi

to velké židovské péro

a zametá rozbité střepy...

(27. 8. 2018)

***

Vypadá to tady jako nějaká oslava

ale není

možná se všichni baví

ale nikdo neslaví

Zatím se tady jenom chlastá

a kouří

a nadržení opilci ukecávaj

nadržené ženské

Zatím se nikdo netváří

že je vítězem dnešní noci

zatím se tu jenom chlastá

kouří a kecá

mrdat se bude až... doma?

mrdají ti co vyhrajou

i kdyby to měla být ta úplně poslední
životní prohra

(5. 9. 2018)