Marie Čmelíková: Příběh skoro nymfomanky Niki

Pohádka

Růžový pitoreskní motýlci poletují u mých ňader

Vlastně jsem se vznášela jen neznatelně

Cítila jsem pobouření, náznak fialového spektra

Budu tě hřát, hřát, jak rozpálená popelnice z ulice

Prázdno tvojí duše zkapalnělo a pak se probralo.

Růžová snad sedla na tvé víčka.

Sněhurko pupkáčů dnes nebudeš spát.

Víly jsou zelené, něžně poslintávají slečnu toaletu.

Já jsem plakal, avšak mé slzy byly rozptýleny.

Na její mysl jsem se pokusil zaútočit pravěkým penisem.

Bolest jí to vlastně nepřineslo.

Orgasmus na útěku

Mnu si oči a v šeru místnosti stojí můj ex(přítel)

V ruce má svůj penis

Upadl mu totiž, již není součástí jeho těla

„neboj, Leni, to je v pohodě. Já si ho zpět přišiju.“

A opravdu, Dušan bere jehlu a nit

A přišívá si svůj penis zpět ke koulím.

Koulí se koulí z kopce dolů velká sněhová koule

Koulí se koulí a nikdo ji nezastaví

Na ní je nyní má chuť na sex, kterou jsem ztratila.

Koulí se koulí má vagína

A mě zbyl jen krvavý rozkrok, nyní.

..

Jsem kocovinou prohnilá

sedím ve vinotéce

živá duše tu ještě nebyla

včera chlast a špína

vyhodila jsem ve tři ráno na ulici politika

chtěl ochutnat chloupky z mého klína...

..

Když rostou ti muchomůrky z uší

Tak tvá žena si pod stolem přirození suší

A pak aby mohla znovu vstát

Musí políbit lodičku cizí princezně

Ta však je drsná nechce s tebou spát

Já mám o ni péči

A ona je jedinou královnou na Poslední Leči

Říká mi:“ to nedělej, jen tak si tady čtu, krávo!“

..

Vznášející se chmýří uprostřed šaliny

V oranžovém opojení dostat se do vagíny

Tvůj lehký dech žlutý

Tvůj nadšený poštěváček růžový

A chmýří tiše pluje vzduchem na konec

Tam kde sedí bezdomovec

Ten zmateně pojme ho do úst svých

A prdne si s vydechnutím, jen tak.

..

(Píseň květen 2018)

Cítím se jak maso bez kosti,

Uzavřené v igelitu v supermarketu.

Cítím se jak kosti bez masa,

Sama čistá a bez masa.

Cítím se jak tělo bez duše,

Nechala jsem ji ve tvém břiše.

Necháváš, necháváš klíče v zámku zvenku

Šak nikdo nepřijde, šak nikdo nepřijde.

Kdo, kdo by přišel?

Koho bys chtěla, aby přišel?

Ty, tebe bych chtěla abys přišel.

Přijď tiše, noci mé z krajiny zmizelé.

Cítím se jak maso bez kosti,

Uzavřené v igelitu v supermarketu.

Cítím se jak kosti bez masa,

Sama čistá a bez masa.

Cítím se jak tělo bez duše,

Nechala jsem ji ve tvém břiše.

..

Příběh skoro nymfomanky Niki

(narodila se v malé vesničce Kohútky)

Ve vzduchu falešná praktika

Možná tak pravda tiká

Niki tak kytaru dřímá

A tvůj penis se vzpíná.

..

Kubismus a kafe si dám

Cigáro a kafe si dám.

Tebe mám pocit, že znám

A tak se vzdám všedních dětí kanceláře

 A to jen tak bez komentáře

Tiše a bez Facebooku

Snad zůstanu po tvém boku

S lehkou chutí citronů slyším tvou dužinu

Jako ptáků množinu

Bledá pruská modř nebo zeleň

Zdáš se mi jako jelen

V šálku kávy obilí kvas

Já vím dám ti pokoj na tvůj svaz.