Rogo a Makutra: Long story short (rozhovor Roga s Janou Orlovou)

 

 

JO: Jak tvoje cestování ovlivnilo vznik a zvuk alba Makutra?

 

R: 6.1. 2017 jsem odjel na Kanáry, ale už celý předchozí rok jsem cítil, že se něco musí stát, něco jsem potřeboval změnit. Cestoval jsem už předtím, maximálně na měsíc stopem Polsko, Barcelona, Litva, nic velkého a chtěl jsem zkusit někam vypadnout, být někde delší dobu. Kanáry vyhrály, protože se blížila zima a chtěl jsem jednoduše někam, kde je teplo a navíc mě zlákalo bydlení v jeskyni. Odletěl jsem tam, aniž bych pořádně věděl, co budu dělat. Zásadní pro mě bylo odklonění k větší duchovnosti. Nějaké hledání už jsem měl za sebou, ale spíš jsem se v tom plácal, zajímal jsem se o šamanismus, mám za sebou taky temné metalové období.

 


Když to vztáhneme na hudbu, v jakých kapelách ses pohyboval, než jsi odjel na Kanáry?

 

Těsně před Kanáry jsem působil v pravěké kapele Altsteinzeitliche Knochenklangbilder, jinak jsem byl zaměřením takový rockový androš, můžu zmítnit třeba kapelyVon Plastic Factory, Vypni, zhastni, zamkni nebo Nouze (demolovali jsme nábytek na pódiu apod, byla to víc performance než hudba), v roce 2015 jsem na pár koncertech hostoval u Skrytého půvabu byrokracie, tam jsem se napojil na Jakuba Žida a jeho kapelu. Krom toho je taky důležitý projekt Mechanický elf, který vznikl na hudebním Milkovickém soustředění Standy Pence v roce 2014 a jeho činnost nebyla zatím ukončena. Soustředění v Milkovicich pro mě byly též velkým, často dosti experimentálním přínosem.

 

 

A jak to potom bylo na Kanárech s tím produchovňováním?

 

Vždycky jsem se snažil, aby to, co dělám, korespondovalo s mým životem. Stát se tím, co dělám. Potkal jsem na Kanárech v horách skupinu slovenských jogínů, kteří skutečně žili jógovou filozofií, to mě dost ovlivnilo. A pak samozřejmě různé cestovatelské zážitky, potulní muzikanti, kteří si vyrábí nástroje na koleni. A ještě k tomu neumím moc jazyky, když jsem odjel na Kanáry, domlouval jsem se jen primitivní angličtinou. Jazyk národa Makutra, který se objevuje na albu, začal vznikat jako taková sranda. Celkem má 120 slov a začal jsem v něm vymýšlet příběhy o tom národu a taky písně, nosil jsem v kapse chřestící vajíčko a když jsem šel z kopce, chytil jsem rytmus a začala mě napadat slova. Dost mě ovlivnil poslech manter, i když Black Sabbath mám pořád rád (smích). Začal jsem jinak přemýšlet a přestal jsem postupně pít, začalo mi to připadat nudné. Možná s tím souvisí to, že zmizela potřeba agrese a tvrdé hudby. U hudby pro mě byla vždycky důležitá atmosféra, pocit.

 

 

Během svých cest jsi na něco hrál? Vystupoval jsi nějakým způsobem?

 

Hrál jsem na brumli. Potřeboval jsem se nějak uživit, měl jsem peníze jen asi na 14 dní, nejdřív jsem to zkoušel s brumlí, moc to nešlo. Pak jsem se skrýval v jeskyních, účastnil jsem se různých džemů s hipíkama s celého světa, Tím je album určitě taky ovlivněné. Živil jsem se něčím mezi živou sochou a mimem, dostal jsem od kamaráda ze srandy pirátský kostým, když prý jedu na ten ostrov. Nejdřív jsem v tom jen tak chodil a pak mi někdo řekl, že je to výborné a ať si ještě natřu obličej a zkusím se tím živit. Pojal jsem to trochu po svém a turisty to bavilo. Do dvou hodin je to pro mě zábava, od dvou práce, tak jsem to dělal vždycky dvě hodiny. Mám zkušenost modela na AVU, takže vydržím dlouho v jedné pozici, měl jsem prostor přemýšlet, později jsem při tom i meditoval. Taky jsem pomáhal při stavbě pískových soch, tím jsem si vydělal na cestu do Afriky.

 

 

Kde jsi vlastně všude byl, krom Kanárů?

 

Na Kanárech jsem byl nejdýl, ty byly něco jako základna. Pak Západní Sahara a Maroko, potom Andalusie, zpátky na Kanáry, pak Madeira, Španělsko, Polsko, Čechy. Při poslední cestě jsem na Kanárech byl čtyři měsíce.

 

 

Jak vznikl nápad na album Makutra? Kdo ti s ním pomáhal? Jak vznikalo?

 

SPB křtili v Malostranské besedě album, měli jsme ho křtít jako dvojice s Jakubem Židem, připravil jsem si projev v jazyce makutra a Kuba dělal simultálnní překlad. Pepa Jindrák si všiml fotky, která je použitá na přebalu alba a Honza Faix říkal, že k té fotce mi chybí sólové album (smích). První nápad byl, že to bude heavy metal, od toho jsme pak nějak upustili. Líbilo se mi, že Honza má k elektronice citový přístup, album jsme nahráli za jedno odpoledne. Požádali jsme Romana Plischkeho o mix zvuku a on přišel s tím, jestli tam nechceme ještě saxofon a kytary. Nahrávali jsme v roce 2019 v prosinci, pak jsem odletěl začátkem března na Kanáry, pak začala pandemie a zmizeli turisti. Jídlo a pití nebyl problém, věděl jsem, jak si jej z přírody zajistit. Měl jsem pocit, že se mám vrátit. Jenže jak? Kamarádka Heda ze skupiny Blazni.cz mi říkala, máš spoustu kamarádů, oni tě podpoří, něco vymysli, udělej třeba nějaké vtipné video. Tak jsem v horách opravdu video natočil, jsem tam v bederní roušce a zpívám krátký song o své aktuální situaci. Podpora byla tak velká, že se vybralo mnohem víc, než bylo potřeba na letenku. Takže jsme za zbytek peněz vydali album. Pomáhal s tím Petr Tureček z Blazni.cz, vydalo pak Polí5.

 

 

https://www.polipet.cz/cd-nove-zbozi/rogo-makutra/