Ištván Jeseter se narodil jednoho zářijového odpoledne v tramvaji číslo 17 ze špatně vyrešeršovaného novinového článku – jeho otcem je nepokrytá lež a matkou mizerná novinářská práce. Jediné, co má, je rybí šupina pro štěstí a doklad o tom, že je duševním dědictvím jistého Metoděje H., který ovšem tvrdí, že je to celé nějaký omyl. Ištván se musí rychle zorientovat nejen v hektickém postmoderním světě, ale i v tom, odkud přišel a co je vlastně zač on sám.

Naděje, že není jediný svého druhu, mu svitne, když si v Kunderově Nesmrtelnosti přečte, jak se postava Agnes zrodí z jediného gesta postarší dámy u bazénu. Ištvánovi je jasné, že musí Agnes za každou cenu najít. Ale co když ani ona nezná odpovědi na všechny jeho otázky? A proč se Ištván při pohledu do zrcadla nemůže zbavit dojmu, že každé ráno vypadá jako trochu někdo jiný?