Nové album Pavla Richtera - Na vsi

Polí5 právě vydává další sólové album Pavla Richtera. Formát je zvolen pouze digitální (stáhnout či poslechnout lze na bandcamp profilu, postupně se pak album objeví na všech standardní streamovacích platformách jako Spoty, YouTube music atd).

Kytaristu a producenta Pavla Richtera jistě netřeba zeširoka představovat, od sedmdesátých let minulého století se pohyboval v řadě zásadních kapel časké alternativní scény (namátkou Švehlík, MCH Band, Dunaj, dále spolupráce s Oldřichem Janotou, Pražskou pětkou atd atd), posledních 15 let vydává hlavně u Polí5.

Album hudebně navazuje na jeho loňské Vlak jede… neví kam.

katalogové číslo: EPP 257

Nové album stručně komentuje sám Pavel Richter:

Když v květnu 2023 vyšlo album „Vlak jede... neví kam“, začal jsem od června 2023 v Tetově, kde jsem v dětství strávil každé prázdniny a dnes tam mám chalupu, pracovat na dalším sólovém albu. Sólová práce mně vyhovuje z mnoha důvodů. Nemusím se vázat na časové možnosti spolupracovníků a navíc nemusím debatovat o věcech, o kterých jsem přesvědčen, že jsou správné apod. Práce šla velmi rychle dopředu a začátkem září bylo album v podstatě hotové a zbývalo doladit pouze věci jako obal apod. Bohužel ale nastoupila onemocnění v rodině a já se věnoval do konce prosince nekonečnému objíždění doktorů, takže jsem měl hlavu plnou jiných starostí. Zároveň dění na blízkém východě taky neinspirovalo k podobné práci. Toto až čtyř měsíční zpoždění přineslo také kouzlem nechtěného trochu jiné vyznění některých skladeb např. Vacation Report a Promise Land.

Na albu také spolupracoval Bharata Rajnošek, který nahrál korespndečně trumpetu v „Promise Land“ a soprán saxofon v „Early Afternoon Blues“ a  „Vacation Report“, dále Jonáš Richter hraje na el.perkuse „Early Afternoon Blues“  a  Štěpán Pečírka říká v „Letím“ slova letím a míjím.

Komentář k jednotlivým skladbám:

Early Afternoon Blues je inspirováno prací La Monte Younga z přelomu 50 a 60 let. Z původně cca 20 minutové improvizace z roku 2016 je vybrána pouze část, kterou doplnil saxofonem Bharata Rajnošek.

Já se tam vrátím  Smyčcový kvartetet č.9 Dmitrije Šostakoviče, byla jedna ze dvou desek vážné hudby, která se v naší rodině vyskytovala. Již v dětství mě ta „čarovná“ melodika uhranula a nyní jsem se ji pokusil nějak zrealizovat a vyšly z toho tyto dvě verze. Mimochodem tuto desku dostal můj otec, který pracoval na začátku 60 let jako diplomat ve východním Berlíně od taváryšče ze Sovětské ambasády. Kromě mě si jí nikdo z rodiny nepouštěl. Ta druhá byl P. I. Čajkovkij klavírní koncert č.1  b moll. Tu už ano.

Vacation Report Doma se mně sešly různé etnické nástroje a nejnovější marocký Loutar jsem chtěl dostat na album. Vzhledem k tomu, že hru na něj příliš neovládám, vyvlékl jsem se z toho inspirován videem na YouTube, kde američtí turisté v rámci dovolené absolvují mimo jiné taky rychlokurz hry na podobné arabské nástroje, takže je to taková zpráva z dovolené včetně Lalalala arabských žen a „Jajouka pipe“ soundu.

Láda rezaci V 80. letech, kdy jsem začal intenzivně  pracovat s magnetofony, smyčkami apod, jsem si v knihovně půjčil desku slovenské lidové hudby z Liptova. Zaujala mě tam říkanka Láda rezaci nějakého dědouška. Tehdy jsem ji nepoužil, ale měl jsem ji stále v mysli. Teď jsem bohužel nedokázal původní nahrávku sehnat, ale našel jsem celý text a namluvil ho sám. Je to po generace předávaná říkanka původně od neznámého tuláka. Doufám, že se slovenští bratři neurazí.

Trumpet Chtěl jsem mít na albu skladbu, v které by byl použitý rejstřík trumpety z kytarového syntezátoru. Při experimentování jsem narazil na proslov Donalda Trumpa a neodolal jsem.

Letím Často používám texty mého občasného spolupracovníka Štěpána Pečírky a toto je jeden z nich. Hudba vznikla z několika vteřinového samplu s jamu se synem Jonášem.

Promise Land Hudba opět inspirovaná jamem s Jonášem, ale tentokrát je vše nově natočeno již mnou. Trumpetu hraje Bharata Rajnošek. Text je z posthumanistické performace Ruty Putramentaite v rámci skupinové výstavy Seno, sláma, skládka společnosti Jindřicha Chalupeckého 29. 3. - 3. 5. 2023. 

Jak už jsem psal, díky prodlevě ve vydání, text dostává trochu  další rozměr, ale slova „shnilá rajčata v mém žaludku, budou vaší zemí zaslíbenou“ opravdu byla o něčem jiném.

K nahrávkám bych dodal, že vznikají jako vždy spontánně, improvizovaně a posléze jsou různě editovány, donahrávány a jinak upravovány.

Přeji nerušený poslech

 

Pavel Richter”