Yury Zavadsky: Otče náš, co mrdáš naši lásku
Květina – Siréna
Na čí tvář ses to udělal
milenče s vychrtlýma nohama a tenkými rty
a koleny jak svraštělá jablka, černá, zapomenutá.
„Jsem tvoje koťátko, chci víc!“ říká hlasem puberťáka.
Tvá bezplatná lež, která ničí samu sebe
a veganskej zadek nasoukaný v džínách
Brýle od spermatu, co se roztéká, zatímco mluvíme.
Otče náš, co mrdáš naši lásku
učils nás myslet a spát
Bozi, co visí nad provinciemi jak měděné talíře
mňoukaj v ukrajinštině, která si neholí nohy
a mezi nima seš buzna.
V kostele
Nevím, co se stalo.
Nahoru, dolů,
cesta vede mokrým sněhem,
že nečekám, až přijde čas spát,
vrací se to na stejné místo
odkreslit tužkou
vnitřní vůni,
kolem dutiny
ve které jsem
učitelkou s tenkýma nohama,
má vagína je sevřená
jako mé zuby.
K dosažení úspěchu
je třeba rychlost.
V tom kostele s rozvěšenými střevy
barevná ikona s prasklinou na horním rtu
trochu výš než dveře sakristie.
A tento kostel je
dávno mrtvý učitel.
Na ostrově
Myslím, hlava bolí
Vypínám dráždidla
a konverzace nemůže pokračovat
protože není s kým se bavit.
Finance došly,
myslím, že je to jako když se mi stáhne hrdlo
Ryba s údy
na stole jsou její šedé vnitřnosti.
Uvnitř jsem holčičkou,
není easy všimnout si pohlaví
Jídlo je nechutné a stylizované
a vlny psaní pošetilé.
Chrámy potřebují masáž
aby mohly pomalu pít Apollinaira,
jako by byl chladný a silný
Jako slova jsou obrácená
Jako když myslíš jinak.
Mohl bych otevřít knihu –
nikde nikdo.
Ostrov je úplně nahý, bez listí
ostrov černé vody
ostrov špinavých židlí
ostrov nedorozumění
ostrov bezčasí
ostrov horké touhy
Spasitel
Po dlouhé linii vášně opravdu neskončím
s mrtvým chlapem v hlavě.
Nikdy se nevrátím
Má bolest je buben potažený mou kůží
můj dům je vagina zničená porodem.
Překlad Jan Rypl a Jana Orlová
Yury R. Zavadsky (*1981, Ternopil, Ukrajina) je básník, překladatel, literární kritik a také performer, a noisový hudebník. V roce 2006 dokončil postgraduální studium na katedře teorie literatury a komparatistiky na fakultě národní pedagogické university Volodomyra Hnatiuka v Ternopilu. Pracoval jako asistent katedry žurnalistiky filologické fakulty tamtéž. Dnes je výkonným ředitelem nakladatelství „Krok“ a edituje také vědecký almanach “Studia methodologica”. Yuri Zavadsky napsal deset sbírek poesie a publikoval v mnoha ukrajinským a polských periodicích. Je autorem první hypertextuální básně na Ukrajině s názvem „Cyrhanky“. V roce 2010 nahrál album s kapelou „ZSUF“ (electronická, experimentalní, psychedelická hudba), což byl první ukrajinský projekt kombinující zvukovou poezii s tímto druhem hudby. V současné době hraje s noiseovou kapelou SUBPRODUKT. Jako překladatel a vydavatel pracuje s autory z Polska, Austrálie, Nového Zélandu, Kanady, USA, Fiji, Německa, Španělska, Švédska, Islandu, Ruska, Běloruska, Gruzie. Yuri Zavadsky také překládá současnou polskou poezii.
Foto Piotr Czerski