Nakladatelství Viriditas zve na uvedení třetí básnické sbírky Jana Škroba

 

Nakladatelství Viriditas zve na křest třetí básnické sbírky Jana Škroba, který se uskuteční 15. 10. 2021 od 19:45 hodin v prostorech žižkovského podniku Punctum.

Třetí básnická kniha Jana Škroba nazvaná Země slunce přináší dvacet osm vzájemně provázaných většinou rozsáhlejších básní. Škrob opouští prostředí města typické pro jeho předchozí knihy a pohybuje se ve skalách, v řídnoucích lesích, ve stepích. Důležitým tématem je úzkost z environmentální krize a touha po proměně systému, který ji způsobil. Autor vtahuje čtenáře a čtenářky do částečně fantaskních a částečně důvěrně známých krajin. Hranice jsou nejasné, realita se prolíná možná se znepokojivým snem, možná s digitální simulací, možná s prorockou vizí.

Nové básně vykreslují ponuré obrazy světa, jenž je na konci svých sil. Světa, v němž chytré hodinky počítají, kdy lyrickému mluvčímu dojde kyslík, kde na lidi mohou kdykoli zaútočit nepřátelské drony. Obrazy jdou ale otočit a odhalit tak naději, která jimi protéká jako podzemní voda. Ještě pořád jsou tu lidé, kterým se dá věřit, ještě pořád jsou tu lidé, se kterými můžeme pojmenovat nová místa, začít vyprávět novou historii, tu po konci světa. Ještě zbývá základní důvěra ve svět, protože „věřit ve svět znamená / podněcovat události které / unikají kontrole“.  - Jonáš Zbořil

 

Jan Škrob (1988) se narodil v Praze. Vydal básnické knihy Pod dlažbou (EMAN, 2016) a Reál (Malvern, 2018). V letech 2015 a 2019 byl zařazen do ročenky Nejlepší české básně. Za svůj debut byl v roce 2017 nominován na cenu DILIA Litera pro objev roku, v roce 2018 se stal spolu s Bastianem Schneiderem držitelem česko-německé Drážďanské ceny lyriky. Za svoji druhou knihu byl v roce 2019 nominován na Cenu Jiřího Ortena.

 

Země slunce vychází jako první sbírka nově založeného nakladatelství Viriditas. V případě zájmu o recenzní výtisk nám prosím napište na nakladatelstvi@knihyviriditas.com, rádi vám ho zašleme.

 

 

 

kámen a popel

 

vůně ohně židle rozestavěné po obvodu

 

dílny páčidlo soustruh laptop hledání

 

bezpečných pozic zase jsem tady zase

 

nevím kdo jsme technická podpora

 

odboj řetěz se trhá podej

 

mi břitvu řeknu ti o novém světě

 

nových budoucnostech o vlnách

 

propadech a vzestupech tvoje chůze

 

přetéká světlem

 

tady je prasklina kterou

 

vždycky poznám záhyby

 

kámen a popel

 

chata na vyvýšeném místě

 

jsme v zóně

 

zadržovaného chvění předstírané

 

nehybnosti zpěv ptáků a

 

další zvuky lesa

 

jedou ve smyčkách

 

podej mi břitvu

 

řeknu ti o smrti která

 

je už teď každý

 

večer jsem u severního okna

 

jenom s baterkou a kuší řeka

 

žhne popel proniká do plic

 

 

 

 

 

březen

 

miliardáři odešli do podzemních

 

krytů my řešíme další heatwave

 

válka nám protéká mezi prsty

 

na tyhle věci je dobrá

 

muchomůrka červená říkáš je

 

nov stoly a křesla v rákosí sochy

 

s uraženými hlavami zajímají mě

 

situace návratu destabilizace

 

pokrývky obličeje

 

rozevřená krajina

 

ve tvaru křídel

 

střepy bývalá dálnice

 

člověk s loutnou na zádech bere do

 

ruky hořící knihu nemáme

 

plán o to nikdy nešlo otřel jsem

 

se ramenem o sloup billboardu a

 

cítím že někde za mnou se zvedá úsvit

 

nevím co je čas a co prostor

 

plochy pauzovacího papíru kolem

 

ohniště stojí čtyři koně situace

 

návratu nakrájený

 

bergamot už jsme se dál nemohli

 

oddělovat od života

 

nemáme plán o to nikdy nešlo

 

sedíš u stolu a

 

přerovnáváš popel je nov

 

máme v sobě věci do kterých

 

se nedá proniknout

 

držíme terén situace návratu

 

vnitřek a vnějšek

 

 

 

 

 

 

karneol

 

opracovaný karneol pověšený

 

u vchodových dveří chrání domov

 

před úderem blesku

 

domov který se pohybuje ale

 

vychází z jiných principů situace

 

návratu už nemají obrys

 

dveří je to v tom jak si sedáš

 

k ohništi v detailech gest a tváří

 

vzdálenostech doteků

 

dny se teď zkracují a je důležité

 

udržovat věci srdce

 

step je vratká rozechvělá

 

horkým vzduchem zakrývám

 

si jedno oko abych viděl

 

všechno co potřebuju

 

amulet z karneolu mám

 

omotaný kolem zápěstí

 

vnitřek a vnějšek se tady

 

prolínají ruka přejede po čajové

 

konvici monitor zhasíná

 

ze zlomeného ticha je slyšet

 

křik vrány jdeme tam

 

kde si pamatujeme sesuvy svahů

 

reliéf mizí ve tmě

 

dny se teď zkracují je

 

důležité udržovat věci srdce v řídké

 

trávě se rozpouští kostka cukru

 

 

 

 

 

terén

 

je těžký vzduch

 

držím se blízko vody

 

mnu v ruce popel a šalvěj

 

ze skalní štěrbiny září

 

měděné oči divoké kočky

 

tohle místo má víc síly než je

 

na první pohled vidět přelézám větve

 

popel se mi zastavuje v srdci

 

někde za plotem původního

 

areálu jsou prý pod

 

vrstvami nábytku improvizované

 

hroby už nevím kdo mi o nich říkal

 

ale o jejich původu se neví nic

 

jinak všechno poznávám zásobníky

 

i manipulační nádrže plnicí lávky

 

cisteren průsvitné spirály zdí

 

vždycky mě na tom

 

zneklidňovala ta pravidelnost

 

je těžký vzduch asi se

 

blížím tam kde to všechno

 

začalo písek prostupuje

 

do pulzujícího mechu všechno

 

co říkám je pravda i když třeba

 

jinak než si představuješ tajné chodby

 

které nikam nevedou meč ve skále

 

androidi s lidskými city

 

kančí kůže přitlučená na vratech

 

za nízkou horou se

 

zvedá narůžovělý opar

 

tma rozděluje území na

 

dvě stejné části přelézám větve

 

jsem u okraje prolákliny

 

hlasy splývají se světlem