Roman Krištof: Urbex

Cejch urbexu

deskové betonové ploty jsou

ohradou pastýřky.

oheň z vylámaného dřeva

osvětluje mihotáním halu.

věříme v ní v stíny.

vyvlečou nás a

budem oslepeni.

pastýřka žhaví železo

abychom znamenáni

i hmatem

poznali se.

Felix culpa

mění se tělo v předmět

jsi bez úst náhle.

pod maskou ptáčnice klícka

stéká do jam

znehybnělých již ptačích mužů

jen jazyky se kmitají

jak pijí.

skutky roubované na neskutečnost

zahrady tvorů na pni rostou.

napni tětivu obrazu

sestřel jablko.

look at lilith

její stopu kafru.

sehneš se.

voní každé

po ní.

Arkádie urbexu 2

pastýřka vybírá

nejlepší kusy na porážku.

loučení je krátké.

dlouhý nůž k vycedění.

k rozsvětlení obrazu louč

aby caravaggio netrpěl

spasitelem.

má sukně za ubrusy

řízne panenku na dva kusy

zalije. nalije

aby neviděl.

příběh? nevšimneš si.

nit je ve výrobě.

v podzemní hale

s naci talíři

sejdeme se.

už létající.

Urbex 3 konečné pastorále

kroky v urbexu

jsou taneční.

volenka je na všech pohlavích

načrtnutých na zdech.

vzdeších tak

gymnasiálních.

plechové skříňky v šatnách

oblepeny záznamy z dávna.

boky a prsa se propadávají

vcucnuty lepem.

pastýřka vteřiny

čas od času vzdaluje.

pasená těla

vydechnou.

obtisknuta

spočítána

napsána

slast

stát

se

zbožím.

Vizuál: Frída Kakao