Obě violoncellistky pocházejí ze severní Moravy, kde se však na ostravské konzervatoři minuly. Setkaly se až roku 1998 při studiu hudební vědy na filosofické fakultě v Brně. Andrea Konstankiewicz-Nazir působila například v mezinárodních skupinách Rale a Boo, Dorota zpívala s brněnskými skupinami Chorchestr, vystupuje s kapelou Asyl Akt a spolupracuje s brněnským divadlem Neslyším. Ve své hudbě i textech se Tara Fuki nechávají inspirovat poetikou noci a snů, které chápou jako extrakt podvědomí. Stejně jako sny, dokáže jejich hudba něžně hladit a konejšit, ale také bolet svou brutální naléhavostí. Jejich hudební styl je natolik svébytný, že se vymyká jakémukoli zařazení, ale zcela jistě prahne po komunikaci s vnímavým a otevřeným posluchačem, který se nebojí snít. Jejich hudba nejde vsunout jenom do krabičky crossover, world music nebo new age, není ani tak o slovu, i když velmi poetickém, jako o pocitu, o atmosféře, náladě, o snaze zachytit nezachytitelný okamžik plynutí času.

Tracklist:
01. Czekam
02. Piosenka
03. Noce zle
04. Tango
05. Pada
06. Sen
07. Cien
08. Widze, widze
09. Spalilo sie
10. Kolysanka

Ukázky:
Piosenka
Sen
Spalilo se
Tango
Widze, widze

Web:
www.tarafuki.eu