Slovy „přestávka skončila“ vyzval Charles de Gaulle v roce 1968 revoltující studenty k návratu do lavic. V roce 1977 je použijí italští levicoví teroristé jako výzvu k dalším útokům proti systému. A v roce 2019 připomenou věčnému a věčně mladému studentovi, že jednou musí dospět.
Třicátník Marcello Gori, absolvent filozofické fakulty v Pise, žije vinou vlastní životní pasivity v limbu prekariátu v rodném Viareggiu, chlácholen citátem z Calvinova Rozpůleného vikomta: „Někdy se člověk cítí neúplný, a zatím je pouze mladý,“ třebaže léta ubíhají a jeho vrstevníci se vydávají vstříc dospělosti a závazkům. Na doktorát se přihlásí jen „na just“ a v konkurzu nakonec uspěje víceméně náhodou. Jeho školitel, uctívaný i obávaný univerzitní „baron“ přezdívaný Slovutný, mu vnutí téma disertace, jímž je literární dílo již zesnulého Tita Selly, levicového teroristy ze 70. let, a Marcello se odhodlaně pouští do rešerší v archivech, které mu přinesou nejedno překvapení. Zároveň proniká do zákulisí akademického světa, plného bizarních pravidel, intrik a mocenských bojů, jež jsou pro nezúčastněného čtenáře, a zpočátku i pro něj, zdrojem nevěřícného údivu a náramného veselí.