Tato kniha je výborem z pozdních veršů psaných na švýcarském zámečku Muzot, v oné tvrzi, kterou Rilke nazval středověkým „brněním“. Autor viděl ve francouzských básních konce svého života možnost nového začátku. Jak nazvat tuto francouzskou dohru jeho díla? Co v ní slyšíme vysloveno, mohl by být názor na svět, jehož se autor v životě dobral. Ta nejvyšší poezie v kongeniálním překladu…

Tolika odchody život mi formován byl.
Vracím se ale, znovu začínám —
a ten rozhodný krok mi pohled uvolnil…