Hardcore studentský klub – rozhovor s Tomášem Ztroleným

Jana Orlová: Napadlo mě, zda bys byl schopen o svém postoji k sexu, který by se dal jistě nazvat libertinský, něco napsat?

Tomáš Ztrolený: Aha! Oukej, zkusím něco sepsat. Můžu rovnou sem, aby jsi se kdyžtak mohla ptát na to, co tě napadne? Nebo to chceš dělat nějakou formou rozhovoru? Co kdyby ti nejdřív napsal něco málo o sobě a pak bychom pokračovali nějakými otázkami, které tě napadnou?


JO: Dobře, pojďme do toho :).

TZ: Je mi 20 let a jsem student z Prahy. Studuji informatiku na ČVUT. Myšlenka na tenhle klub vznikla ze dvou důvodů, jeden profesnější a jeden osobnější. Profesnější důvod je, že jsem s kamarádem na podobné téma narazil, když jsme mluvili o filmu Fight Club a mě napadlo, že je docela vzrušující představa, že někde něco podobného existuje pro sex. Z toho se potom vyvinula celá malá teorie (s excelovou tabulkou :D) o tom, jak tvořit podobnou skupinu lidí, aby byla co nejkompatibilnější.

JO: Jak se ten klub jmenuje? Existuje už reálně nebo zatím jen teoreticky?

TZ: Jméno nemá a jestli ano, tak "Studentský klub". Ještě nebyla žádná schůzka, teprve zkoumám vody – také proto oslovuji náhodné lidi na internetu. Už je několik zájemců, pokud všechno půjde dobře, mohl by první sraz proběhnout do konce roku :).

JO: Jak by takový sraz ideálně probíhal?

TZ: První (a možná i některé následující) by byly ryze seznamovací. Někde ve společnosti, posedět a seznámit se. Samotné srazy by pak probíhaly tak, že by se stanovil čas srazu a sešli bychom se na určeném místě. Pravděpodobně hotel, nebo nějaký volný byt. Pravděpodobně by se zavedlo něco na prolomení ledů. Buď alkohol, nebo by se mohlo pustit porno na televizi, nebo by se všichni svlékli – zkrátka něco, co trochu rozproudí tu skupinu lidí. Možná rozřazení partnerů losem, nebo něco ve stylu speed dating? :). Cílem je tu skupinu mít dlouhodobě stabilní, takže později už by tohle hádám nebylo potřeba. Lidi by se znali (ale stále si zachovávali anonymitu) a už by se nějak dohodli mezi sebou.


JO: A jak chceš docílit toho „znali se, ale zachovávali anonymitu“? Není to naivní?

TZ: Představuju si to trochu jako internetovou komunitu. Můžeš se znát se spoustou lidí, ale pak si uvědomíš, že vlastně ani neznáš jejich telefonní číslo, abys jim mohla napsat.


JO: A co Aids a podobné srandičky? Nebojíš se toho?

TZ: Nevím, jestli strach není moc silné slovo. Samozřejmě bojím, ale není to nic, čemu by se nedalo zabránit, když jsou lidé normální, dospěli a rozumní. Samozřejmě by výhodou klubu byl i snadný přístup ke kondomům, lubrikantu a podobným věcem, které bych logisticky nejspíš zajišťoval já z nějakého společného fondu. Plus se snažím ten klub vést hodně osobně, takže každý člen musí projít pohovorem se mnou. Tím by se doufám také mělo riziko významně snížit. Ale je to dobrá otázka, určitě to nemám ještě podrobně dořešené.


JO: Jakože když někdo řekne, že je zdravý, tak mu budeš věřit? A samozřejmě se ty různé nepříjemnosti nešíří jen pohlavním stykem, ale třeba orálem... Jak bys chtěl ošetřit toto?

TZ: To úplně ne, ale doufám, že pokud to bude někdo, kdo mi bude sympatický, bude tohle riziko minimální :). Zkoumal jsem i možnosti pravidelných testů pro členy. Říkal jsem si také, že zkusím oslovit někoho z již existujících klubů, jak to řeší oni. Popravdě je to věc, ve které nemám zase tolik přehled. Ale určitě je to věc, kterou plánuju dořešit, než bude první sraz.


JO: Hm, to je hodně.. Kapavka, ureoplasmata, chlamydie, kvasinky... Komplexní testy nejsou levná záležitost :).

TZ: Právě. Doufám, že mi nějakou lepší představu dají zkušenosti ostatních, kteří už v podobném klubu jsou.


JO: A jak vybíráš lidi do klubu… naznačoval jsi už, že náhodně.. ale není tam přece jen nějaký klíč, přes který je vybíráš?

TZ: Snažím se držet podobný počet chlapců a dívek, ale to je dost chatrná metrika, když do ní začneš tahat i orientaci. Oslovuju lidi náhodně a pak jdu podle sympatií. Měli by zapadat do nějakého profilu lidí, které zrovna hledám – ta skupina musí být co nejkompatibilnější, jinak by mohly nastat nepříjemné situace.


JO: Co to znamená co nejkompatibilnější skupinka?

TZ: Představ si tohle, sejdou se 4 lidé. Jeden chlapec, bisexuál a jedna dívka, bisexuálka. Pak ještě jeden chlapec s dívkou, oba homosexuálové. Jediný způsob, kdy se zapojí všichni je, když se oba bisexuálové chovají jako homosexuálové, jindy vždy zůstane někdo na ocet. Je to proto vysoce nestabilní skupina, protože vlastně v každém případě, který může nastat, bude někdo nespokojený.


JO: Jak dlouho už lidi sháníš a jak jsi v tom daleko?

TZ: Mám zhruba 8 kandidátů, asi 6 chlapců a 2 děvčata. To je dost nevyvážené, takže tu skupinku chci ještě trochu porovnat a pak proběhne konečná selekce na první schůzku. Na tu bych rád asi 6 lidí :). Dělám to asi týden, první lidi jsem začal oslovovat vlastně minulé úterý.


JO: Tak to je rychlé!

TZ: Je to rychlejší, než jsem čekal!