Luboš Vlach: Kontrafaktuální apeiron

KDYBY bezmezná byla pochva

život by tu vznikl sotva

KDYBY nebylo membrány

ani zvuk by ne/za/zněl

nebylo by ducha

KDYBY nezpodobnil se

do tvaru ucha

sonáty by to nebyla předtucha

ucho dočkalo by se personality

obraz skrze zvuk by prošel

KDYBY ty symbioti nehráli si na já a ty

nebyli by nálezem ztráty zpátky

KDYBY odvěké pravdy pohádky

nebyly pořád před námi

dávnověk by nebyl předmětem hádky

o krok napřed neznámý

KDYBY tendence se neukvapovala

nebyla by budoucnost ZA náma

KDYBY minulost nebyla zpozdilá

nastala by idyla

KDYBY ta česneková marmeláda

nebyla daností nadána

cestou hrátky

tam a zpátky

KDYBY rap nebyl retro sek/ret rtu

KDYBY česneku metrický cent

neměl zjevně náboženský akcent

který branou úzkou ubírá se

česnek lurdský v těhu

k protějšímu břehu se bere

při/dává se

kráse

z něho stále sálá

boží sláva

marmeláda sakrální

navždy ve mně a já v ní

je to lásky lumen

amen

lumen adeptus est

allium lumine

KDYBY PO/JEDNOU…

nebyla pod obojí

KDYBY zralost nebyla žralok

návnadou vpřed nebyl spoután

potkán provazem

spoután tkání

snaha o separaci byla by k pousmání

KDYBY to nebolelo

KDYBY ta idea

nebyla vidět

(řec. idein = vidět)

fenomenálním útkem 

po/řád by byla

síla KDYBY

optickému vláknu

nepadla do léčky léčby

(Portrét L.V. Dalimil Vlach, 2020)