Marek Sobola: Ďas!

 

Předkládané básně pocházejí z připravovaného sebraného vydání básní „ĎAS“ Marka Soboly z let 1987–2019. Knihu v lednu 2020 vydává nakladatelství Ears&Wind Records jako první svazek nové edice DNO kterou řídí EZT a Marek Sobola.

 

 

ze sbírky

ZKROCENÍ ZLÉHO PTÁKA / 1993

 

 

 

KRÁSNÝ SEN

 

Roztančil jsem se

               a v začarovaném kruhu

                              byl unášen

                              do velkých pohádkových světů

Roztančil jsem se

               a ucítil vonné květy luk

a já unikl do

                              okouzlujících kopců a strání

 

Po chvíli jsem se probral ze snění

dýchala na mne cizí stařena

               a já ucítil

                              pach mrtvé kočky

                              nebo vetchého lejna

z jejich úst

 

 

 

SÁM V NOCI

 

Sám v noci mezi baculatými zvířátky

sám v noci mezi medovými koláčky

sám v noci s tebou

                              a ty děláš jakoby nic!

 

 

 

 

ze sbírky

TRAMTARARÁ / 2000

 

 

CO VY NA TO, PANE LAUTREAMONT?

 

Nůž a vidlička si jednou říkají na pitevním stole,

jestli namazaná strana chleba dopadne na zem,

aniž by vydala jakéhokoliv hlásku.

Nůž a vidlička jsou přátelé,

a když potřebuje pomoc nůž,

tak vidlička je vždy nablízku,

a když je vidlička dočista v ouzkých,

nůž ji s radostí potěší.

Ale schůzka na pitevním stole je stejně zrádná

jako náhodné setkání šicího stroje a deštníku

na operačním stole.

Tak co vy na to, pane Lautreamont?

 

 

 

VYŠETŘENÍ

 

„Další prosím“,

ozvalo se z ordinace do čekárny,

milým a příjemným hlasem.

„Zřejmně nějaká mladá sestřička“,

řekl mi starší muž vedle mne.

„To je moc dobrej doktor“,

dodává muž.

Asi už tu byl vícekrát,

já poprvé.

„Další prosím“.

„Moc dobrej doktor“,

štouchá mi do ruky muž.

„Další prosím“.

Bylo mi podivné, že chodí neustále

pacienti do ordinace,

ale ven žádný.

„Další prosím“.

Osmělil jsem se a ptám se muže vedle mne:

„proč nikdo nevyjde z ordinace?

On se usmál.

„Další prosím“.

„Úž jsem na řadě, už musím jít“,

říká mi muž.

„Dobrej doktor,

moc dobrej doktor“.

Čekárna se pomalu vylidňovala,

muž co seděl vedle mne také nevyšel,

nevyšel vůbec nikdo,

alespoň tucet lidí

odhaduji v duchu

„Další,

no tak další“,

Byl jsem na řadě, měl jsem strach.

vešel jsem do ordinace,

rozhlížel se,

a uviděl jsem jak všichni pacienti,

co vešli do ordinace,

sedí v jedné řadě v bílích pláštích

a v rukou drží stetoskopy.

Dali mi bílý plášť, stetoskop a posadili do řady.

Muž co seděl vedle mne v čekárně

se na mně usmívá.

„Další prosím“,

ozve se milý hlas z ordinace do čekárny.

 

 

 

 

ze sbírky

KRÁSNĚ / 2004

 

 

MÁ MÚZA

 

ležím v posteli

a najednou cítím,

jak mě políbila múza,

byl jsem tak potěšen,

tak rád,

že jsem se s ní rovnou pomiloval

a ona, když pak

celá rozcuchaná a pomačkaná

běží z mé ložnice,

tak nazlobeně křičí:

„ty chlíváku, já tě měla jenom polibit!“

Já už se jenom usmíval

a pamatuji si, že jsem napsal

krásnou báseň.

 

 

NESPAVOST

 

Nemohl jsem usnout,

natož snad abych spal,

všechny ovečky jsou spočítány

a už dávno, dávno zmizely v dáli,

převaloval jsem se ze strany na stranu

a marně se snažil

dostat se spánku do objetí,

marně, marně, marně.

Tak jsem tedy vstal

a obklopil se svými nejmilejšími hračkami.

Všemi plyšovými zvířátky,

medvídkem, kozičkou, opičkou.

Hrál jsem si s vláčkem,

autíčkem na setrvačník.

A pak jsem vzal do ruky panenku,

strhal jsem z ní šaty

a hrál si s ní až do rána.

 

 

 

MĚSÍC

 

Pozoruji měsíc,

je jako koláč,

úžasně záři,

natahuji ruce po něm,

chci ho ukrást

z černé oblohy,

on se jen směje,

on se jen chechtá,

směje se mi do očí

a když bude chtit,

nacpe se mi do huby,

a když bude chtit,

nasere mi do huby!!!

 

 

 

 

ze sbírky

STOPEM DO NEBE / 2018—2019

 

 

BEZ DNA DĚJ SE CO DĚJ

 

Beznaději mdlá

proč máš to rozpětí

proč se na mne usmíváš

nevrhnu se já

tobě do náručí

nesplyneme v objetí

raději ti z dálky

 

 

POSTUPNĚ

 

Postupně, postupně

to vidím jasněji

vpravo oheň

vlevo moře

přede mnou mráz

za mnou bouře

roztočím se na místě

jen tak

tuším,

že mám ještě naději