Milan Ohnisko - Ze sbírky Mé erbovní zvíře je strom (2015)
Milan Ohnisko se narodil roku 1965 v Brně, kde také prožil většinu života. Za normalizace vystřídal různá pomocná zaměstnání. Po listopadu 1989 se jeho profesní život točil kolem knih. Od roku 2012 žije a pracuje v Praze. Vydal sedm básnických sbírek plus jednu Býkárnu, kterou napsal společně s Ivanem Wernischem a Michalem Šandou. Pod názvem Oh! vyšel roku 2012 v nakladatelství Barrister & Principal reprezentativní výbor z Ohniskovy básnické tvorby z let 1985–2012.
Milan Ohnisko se narodil roku 1965 v Brně, kde také prožil většinu života. Za normalizace vystřídal různá pomocná zaměstnání. Po listopadu 1989 se jeho profesní život točil kolem knih. Od roku 2012 žije a pracuje v Praze. Vydal sedm básnických sbírek plus jednu Býkárnu, kterou napsal společně s Ivanem Wernischem a Michalem Šandou. Pod názvem Oh! vyšel roku 2012 v nakladatelství Barrister & Principal reprezentativní výbor z Ohniskovy básnické tvorby z let 1985–2012..
Prase
Ty jo! Na Vysehrade
nejaka zenska
venci obrovsky prase!
A bez voditka!
Coze? Co delas venku?
Rikals ze budes vecer doma…
Když došel až tam
chvíli ještě čekal v šatně
jogínky chodily z jógy
beze studu se před ním převlékaly
Doufal, že zase uvidí
tamtu; a viděl
Břicho jako z alabastru
stehna jako z bible
béžové kalhotky s drobnými krajkami
Na meditačním polštáři
pak celou dobu
hledal její klín
Cítil tu vůni
Nosem jí brázdil rýhu
přes zvlhlou látku
Hlasitě vzdychla (skoro zaúpěla)
zavřela oči
a kolena si přitáhla až k bradě
.
Koblížek
Malá hodná tlustá dívka
veze si výtahem koblížek
z přízemí do prvního patra
Na horním rtu má otisk cukru
O patro výš
pochoduje
s cigaretou
a mobilem
rozezlená
nahá mrcha
Dupe jak vojska
přímo nad mou hlavou
křičíc na milého
Tos posral, ty debile!
Mezitím dívka
dojedla koblihu
a odemkla dveře
.
Letní den
A přece se
sílena důvěrou
vzchopila k životu
Ještě trochu malátně
se usmála; opřela záda o zídku
Na posečené stezce
se pohnul stín
Cizinec?
Jejich zraky se zkřížily
Udělej mně to
zakňučela
Bylo jí lehce cítit z úst
Ale jen lehce
skoro to nevadilo
-
Noční plavba
Odešla pryč —
zpátky ke své chýši
Kávu si sladila surovým cukrem
potichu spouštěla svůj hák do vody
Na obzoru se chvělo město
(Růže opojně voněly
Satan to roztáčel „U Tří křížů“
v sousedním okrsku plakalo děcko)
Zpočátku lidi zpěv vzpružoval, ale pak…
Že by smrt mohla přijít tak tiše?
Je to snazší
než tušíš
můj synu
.
Chceš zařvat
V tramvaji, v metru, na hajzlu
na ulici, v obchodě
všude mrtvoly
Přijdeš domů:
všichni mrtví
Chceš zařvat
Přestaňte
Nech toho!
ale nemůžeš pohnout rty
Zapomněl jsi
že nejsi?
.
.
.
. Foto Jitka Hanušová