Nela Bártová: Láska prochází nosem

řezno

nonstop znamená

čtyři automaty
s pivem

nanuky

čínskou polívkou

pringleskama

a papírky
vše co ve dvě ráno

potřebuješ

to růžový světlo

v pátým patře

co vidíš z ulice

jsem já

autobusem domů chci jet navždy

a dál

dál nic

dál noc

se všemi sama

vidím jak tvůj vlak odjíždí

a tomu starýmu basníkovi tečou slzy

nepláče, jen je starý

já nejsem stará

a jen pláču

tak aspoň zapálím

deset letadel

a dívám se jak letí

a potom padají

jako hvězdy do moře

a někdo křičí

padá internet

něco si přej

turbína

schválně vole

to zní jako hodně

blbý horor

s těma se nešprýmuje

to jsou ty situace

kdy děláš si prdel

já vydržím hodně ale

a hlavně ty turbíny

bacha z toho výfuku

vidiš jak je to zežehlí

támhle na tý zdi

to minule zapomněl vole

a dal turbínu hned vole

skončil tam spálený

ser na to nedávej

tomu moc plynu hlavně

to netúruj tyvole

co to máš za gumy

šestadvacítky ne

a nepustili se ti

do toho ještě červotoči

slouží jako konzervační jednotka

takovej formaldehyd

krásný zvuk vyladěn

on neupadl on se jen

krásně opřel o zem

no tenhle brouček má

krásný zvuk i bez výfuku

ale dobrý

pěšky

já jsem tak zkouřenej

že nepojedu ani

tramvají

tyjo tome ty máš páru

ráno cestou domů
už se před sebou ani nestydím
hlavně neuvažovat
stejně to udělám znova
doma budu dlouho jen sedět
a koukat
nebo naopak
dělat sto věcí
hlavně nemyslet
všechno jídlo bude chutnat stejně
hlasitost noci na max
a druhej den hrobový ticho
a až budu mít sílu
ve sprše smyju špínu

včerejšího dne
a večer budu chtít dělat to samý
hlavně se neposrat

láska prochází nosem

ale my už si nerozumíme

ani na těch drogách

pohlednice online

životní styl

víme o čem mlčíme

jde jen o to

být hezčí

než kolotoče

čím hůř

tím líp

nenávidím hodiny

jednou jsem se na ně

tak nasral

že jsem vyndal baterky

ze všech hodin

v domě

a puzzle se obrátily

klec opustila ježka

štěstí přestal být

nerovnovážný stav

rychle a zběsile

tramvají

lidi padaj ze dveří ven

dělníci si na stavbu

dotáhli bazének

chladěj v něm lahváče

na zdi opodál

je mastný kolo

ze včerejší noci

asi jsem tam hodila bramborák

na zkorumpovaným fotbale

je tribuna tak vysoko

že nevydržím

rodiče protestujou

i se psem

kterýho vidím poprvý

v životě

beru si svou

plastovou židličku

z dětství až dolů

a dole u tobogánu

mi oheň blokuje

cestu pryč

nikdo mě neslyší

jako vždy

se všichni soustředí

na fotbal

a hází po mě

zápalný lahve

jsou mi v patách

padají kolem

schovám se do nory

přikrytá mechem

věřím člověku

co mě zradí

ledový kry

na břehu řeky

nutí diváky

plavat

v momentě kdy všechno

zdá se mrtvý

obklopila jsem se květinami

zdá se mi o fréziích

a můj pokoj voní smrtí

ty si myslíš že život je jen sranda

tripy

techno

kakao

jenže on bejvá

dojezd kdy pláčeš u rockyho

plastové jídlo

a ohlušujíci ticho

kinder vajíčko ve večerce

na pekařské

dostávám i s dýškem

erotiku

čeká za rohem

s ostrým a tenkým

jazykem

utíkám vstříc

sídlišti v kateřinkách

členitý a krásný

tvary kopců

jaký tě nenapadnou

jako karavan

s expozicí umění

ve stanu raději

zase chcou po mě

látky pro změnu

stavů myslí

Nela Bártová (*1998), původem z Opavy, žije, studuje a pracuje v Brně. Zájem o výtvarné umění (vystudovala Ateliér Sochařství 2 na FaVU VUT a působí v opavském spolku Bludný kámen, který se zabývá současným uměním) doplňuje zájmem o hudbu - tvoří vizuální část audiovizuálního techno dua Lowmoe. Na nakladatelství Bílý Vigvam ji letos vyšla debutová sbírka Na konci chodby je ráno.