Nový titul z edice Polí5 - Skrytý půvab byrokracie

Lisovna právě dodala náš nový titul. Mohu si tak dovolit přízemní hmotnou radost z vybalování. Ono se o tom počinu nikde moc psát nebude. Ani o pořádné promo se jistě nepostarám. Přesto je za tím spousta úsilí a nelze nepoužít samochválu - dobré práce. Oslava vydání je naplánována na 12.10. do pražské K4.

Skrytý půvab byrokracie tlačím už dlouho, google Vám vyjede 4000 odkazů. Kromě blbostí jako odkazy na staré koncerty a neznámé i známé e-shopy řada článků, recenzí i rozhovorů. V podstatě samé kladné reakce. U rozhovoru se to asi očekává, pozitivní zbytek je překvapivý neb hudba to není zrovna lehce stravitelná a texty často provokují nebo jsou úplně divné. Divnost je vůbec slovo na kterém si kapela zakládá. Normalita je jen středem zájmu zkoumání.

Program Ouředníkovi referáty měl premiéru letos v lednu při výroční koncertu v Divadle Na zábradlí (10 let kapely). Vznikl po odchodu bubeníka, tedy opět v zákládajícím triu během několika týdnů. Všechno šlo velice rychle. Na každé zkoušce se udělala jedna až dvě skladby. Některé pak dost zásadně změnili svou tvář, když se začalo pracovat na koncertních finálních verzích. Ve zkušebně se experimentovalo s gramofonem, zvukovými procesory a syntezátory, což je pro živé hraní zbytečně složité. Nakonec se složení ustálilo zpět na standardní base, kytaře, saxofonu a předtočených základech na ipodu. Novinka jsou analogové klávesy a dva kotle, které však nejsou používány místo bicí soupravy.

Referáry jsou koncepční pořad - vlastně jde o adaptaci knihy Europeana Patrika Ouředníka (s jeho oficiálním souhlasem). Tomu se podařilo geniálním způsobem popsat dějiny dvacátého století. Míchá zásadní i banální motivy v podivnou mozaiku, která až s odstupem vykreslí fatální celek. Obskurnost tohoto počínání nemohla nechat Skrytý půvab byrokracie chladným. Europeana je podána jako soubor čtrnácti referátů v přesně daném pořadí. Na počátku převažuje volnější forma s větším podílem improvizace a teprve od třetiny lze mluvit o jasnější písňové formě. V posledku nechybí ani několik písní, které patrně pro svou hymničnost zůstanou v repertoáru i po opuštění tohoto programu...

Po několika koncertních provedeních (hrálo se průměrně jednou měsíčně) se celý program podařil jednorázově nahrát při zkoušení osmistopé zvukové karty. Vše odsýpalo, málokrát se začínalo podruhé. Playbacku se využilo zcela minimálně a to jen z důvodu nedostatku mikrofonů.
Mix nahrávky byl svěřen Ondřejovi Ježkovi (OTK). Stačili na to dva dny. Ježek některé drobné motivy skladeb zvýraznil jiné potlačil, takže výsledek zachovává ducha koncertních verzí, ale přeci jen je jiný.
Je jasné, že s nahrávkou by se dalo pracovat déle, jistěže by se dalo dohrát spousta dalších nástrojů tam, kde si to charakter skladby žádá. Mohly se opravit drobné chyby, možná by se daly některé nástroje sejmout lépe (zpěv určitě). Ale má smysl v tom utápět peníze? Nejde o stovky, ale desetitisíce. Tohle si kapela platí ze svého, když se nahrává, nelze současně vydělávat peníze na živobytí. Na koncerty se v konečném součtu spíše doplácí... Deska se yaplat9 a6 prodejem v2t3inz n8kladu. Kapele bylo dopředu jasné, že smysl má udělat rozumnou nahrávku v mezích možností, nechat ji kvalitně, ale rychle smíchat a raděj to stejně rychle pustit mezi lidi než měsíce vše ladit k dokonalosti až by mezitím vznikl nový repertoár a nahrávka vyšla jen jako jakási konzerva. Nic zbytečného navíc.

To se týká i grafické práce - obal namaloval na kartón Jakub Žid (zpěvák SPB), nutné texty napsal na psacím stroji a dle potřeby zvětšily v copycentru. Snadno a rychle, bez počítače. Pak stačilo vše nastříhat a vlepit na kartón. Obal 1:1 byl hotov. Bourek jej po scanu pomohl zasadit do šablony tiskárny a mohlo se vyrábět.

Album vychází ve formátu CD, ale to je součástí obalu 12” vinylu na kterém jsou tři jiné verze skladeb než na CD a navíc dva remixy (jeden od Bourka ze Sporta, druhý udělal Ondřej Ježek). LP je vylisované jen z jedné strany, na druhé není ani gravírování, takže jde o českou raritu. Samostatně se CD nebo 12” EP koupit nedá.

Celé vydání (od nahrávky, mix, mastering, grafické práce až po výrobu obou nosičů) se tedy podařilo realizovat jen o málo více než za tři měsíce.
No může to vydavatele nepotěšit?

Hned jak zbyde trochu času, zadáme někam ukázky...

Ještě pár slov k oslavě - premiérovému prodejnímu uvedení spojenému s koncertem. Začne na akustickou kytarou milý host: Tom Kopřiva, cca půl hodiny. Pak nastoupí SPB v současné sestavě. Nejsou až do konce roku naplánovány žádné pražské reprízy, pomalu vzniká nový program, je tedy možné, že jde o jedno z posledních pražských uvedení tohoto programu vcelku. Prostoje se neočekávají, do půlnoci se musí klub vyklidit.
Klub K4 je relativně mladý. Není úplně typický - jde o studentský klub v rámci Univerzity Karlovy. Není tedy tlačen v žádných předprodejích, přehledech kulturních akcí apod. Přesto se tam děje něco skoro každý den, otevřeno od 10:00 do 24:00. Vchod je z Celetné číslo 20. Jde o velké dřevěné dveře bez jakéhokoliv označení (tedy kromě čísla domu), hned vedle je univerzitní knihkupectví. Vejdete do chodby kde je dokonce vrátnice, té si netřeba všímat, ale naproti ní (až za výtahem) jsou schody do klubu. Až sestoupíte do gotického sklepení (klenby více jak pětimetrové) zachvátí Vás genius loci - už jen kvůli tomu stojí za to se tam podívat. Vstupné 80,- a nové album bude pouze na místě za bezkonkurenční cenu
. Abych to uzavřel:
12.10., 20:00, Klub K4, Celetná 20, Skrytý půvab byrokracie naživo na podiu, namrtvo na CD/LP