Rozhovor s Ladislavem Buchtou aka Ladbuchem nad novým albem Various Matters (Poli5) vedla Soňa Jelínková, filmařka a hudebnice.

Soňa: Vím, že ses ambientu několik let nevěnoval, proč a proč si zase začal?

Láďa: Ano, někdy kolem roku 1999 jsem z hraní dlouhých ploch začal kráčet do vod world music. Koncerty meditativní nebo ambientní hudby byly velmi málo a hrát s kapelama v hospodě bylo docela peklo. To se mne ptali, jestli ladím a podobně. Takže jsem postavil kapelu Hasta Luego a s ní jsme nakonec v roce 2005 natočili CD pro Black Point. Pořád se ale měnila sestava, bylo těžké sehnat stejně smýšlející hudebníky, a nakonec jsme končili v roce 2016 s názvem Hovězí křidla, ve dvou s bicím automatem jako skoro metalová kapela.  A jednou jsem  vytáhl z pod postele delay a zkusil si zas plochy. Zjistil jsem, že se mezitím ambient přelil do různých stylů a scéna, kterou jsem vůbec nesledoval je neskutečně bohatá, česká i světová.

Soňa: Sleduješ současný ambient?

Láďa: Sleduju , vydal jsem pár alb u Blue lizard labelu Michala Kořána, a tam je hodně pestrá společnost. Michal je neunavný hledač a vydavatel. Myslím, ze dělá velmi záslužnou práci, když dokumentuje vývoj ambientu u nás, přece jen je to menšinový žánr. Sleduju i co se děje ve světě, mám své oblíbence z okruhu kolem Briana Ena, Davida Sylviana, ale je spousta nových jmen, třeba David Kollar s Tomášem Mutinou nebo Alapastel ze Slovenska.

Soňa: Teď otázka k novému albu pro Poli5, proč tolik hostů, došla ti inspirace?

Láďa: To je vlastně původní nápad Michala Kořána, když nám na Festivalu Ring X, mě a Milanovi Maštálkovi (Night Note) řekl, ať nahrajeme něco spolu. To jsme udělali, a já si řekl, že zkusím pokračovat. Logicky jsem oslovil opět Michala, a zkusil jsem i Pavla Richtera. Seznámili jsme se před lety v Opavě, když tam hrál s Wooden Toys. Pamatuji se, jak jsem ho zastavil na Dolním náměsti a s třesoucím hlasem něco blekotal, docela na mne koukal….Od té doby jsme se párkát někde potkali a krátce podebatovali. Pro mne je to hudebník s největší invencí u nás, a to nemyslím jen nějaký alternativní proud naší hudební scény. Dalším hostem je Tomáš Peřinka alias Fishmilk don't like, který tvoří na Islandu a jeho tvorba mne velmi oslovuje. Pozval jsem i bývalou spoluhráčku z Hasta Luego Renátu Ulmanovou, se kterou si občas zahrajeme a někdy něco nahrajeme. Poslednim hostem je předčasně zesnulý krnovský saxofonista Pavel Nálepa, se kterým jsem krátce spolupracoval, když už byl dost nemocný, tak jsem chtěl, aby zůstala jeho stopa v éteru.

Soňa: Docela jsem poslouchala Tvou předchozí nahrávku Ground Vibrations a jsou to často filmové úseky.

Laďa: No, však jsme taky něco spolu nahráli pro Tvůj animovaný film Odkud fouká vitr, a jsem tomu rád, i když cesta přímá nebyla, že jo.

Soňa: tak jo.