Václav Hájek: Zenno

Libeň I

Najdi si ruku

Která tě dovede do Libně

Obměkčí tvé oči

Na cestu zpět

Slibně

Podá tvé aportované duši

Světlo.

Najdi si ruku

Která tě dovede do Libně

Slibně

Ti na cestu

Obměkčí oči

Aportované konci ulice

Na obzoru přízračného.

1994

Libeň II

Staří básníci

Rozsvěcí světla

Váhavě jako muži

Zaměstnávají v poledne

Své kamenné ruce

Pojídáním milenek

Za zády obětují

Poezii žrádlu.

Staří básníci

Obětují dotyk světla

Za loket opřený

V pivním mléce

O poslední dřevěný stůl

V tomhle století hladu.

Hospoda v čele armády

Plete se jim do cesty.

Staří básníci

Opouštějí města

Za svýma milenkama - rukama.

1994

Stěhování

Táhnul jsem za sebou lásku

Jako nohu.

1994

Bez názvu

Potkávám ženy podobné Tobě

Nemluvím s nimi o našich věcech

Nesněžím.

Z ramen kabátu do zimy

Listí roztálo

(což znejišťuje každé stanovisko)

V rozkroji bílého stínu

Pokroucené čekání ukryté

Do něhož čas

A: „Nevadí, že jsem cvok?“

B: „Já myslím, že to k tomu patří.“

A: „Děkuju.“

Potkávám třpytky nad hroby sanatorií

Průsvity očí a nebarevných krajin

Potkávám odbyté

Jenom nějaké bylo

Mně varuje

1995

Zenno

Potiechaitieczennu

Vienuiem sie Zennu

Przemyszlovaczenno

Nad tym viecznym Zenno

Przemyszlovaczenno

Azs do rana bylego.

1995