Za poezii performativní
Do 16. května, tedy ještě pár dní po znovuotevření českých a moravských galerií, je v Oblastní galerii Liberec prodloužen pozoruhodný putovní výstavní projekt Poezie a performance. Východoevropská perspektiva, který je v uzavřených prostorách bývalých lázní instalován od poloviny prosince minulého roku.
Rozsáhlá výstava v Liberci představuje více než sedm desítek umělců z oblasti bývalého východního bloku („od Lotyšska a Rusko až po Chorvatsko a Vojvodinu“), které spojuje zájem o poezii přesahující konvenční tištěnou formu nebo jinými slovy zájem o bezprostřední tělesné a politické působení básnické řeči či slova. Připravili ji kurátoři Tomáš Glanc, Sabine Hänsgen a Pavel Novotný.
// Stránky výstavy (včetně jmen zastoupených umělců): https://www.ogl.cz/poezie-a-performance-vychodoevropska-perspektiva
V Liberci jsou k vidění a poslechu díla většinou dnes již téměř klasických umělců od druhé poloviny dvacátého století s přesahy k současnosti. Umělkyně Ewa Partum či Katalin Ladik, Dezider Tóth či Jiří Valoch (abych jmenoval jen opravdu zlomek jmen, která mě na spletité cestě výstavou zvlášť zasáhla) jsou uznávanými umělci a jejich práce si stále uchovávají obrovskou sílu, provokativnost a podnětnost.
// Instalace výstavy v dalších městech: http://www.performanceart.info/exhibitions/poetry-performance/
Výstava je členěna do šesti oddílů vyznačených na ose vztahu poezie a performance: Performance čtení a psaní, Audiogesta, Intervence do veřejného prostoru, Kinematografická poezie, Tělesná poezie, Jazykové hry.
Zvláštní kapitolu tvoří nahrávky zvukové poezie, které vznikly v rámci Semestru experimentální tvorby libereckého rozhlasu v roce 1969. Mezi přítomnými autory je Bohumila Grögerová, Josef Hiršal, Václav Havel, Gerhard Rühm či Ladislav Novák, jehož nahrávky se staly patrně nejproslulejšími.
// Audio nahrávky Ladislava Nováka z libereckého rozhlasu: https://www.ubu.com/sound/novak.html
Liberecká výstava budí dojem historického průřezu vybranými kapitolami experimentální intermediální tvorby (kromě vztahu k poezii spojuje vybrané autory také jistá vyloučenost a provokativnost spojovaná s fenoménem subkultur) – tvoří však především různohlasný prostor, který vedle nejrůznějších médií a forem záznamu tvoří také množství jazyků a historických časů; jen několik děl je přitom opatřeno českým překladem, takže různohlasí, třebaže v geograficky i historicky vymezeném úseku, je skutečně integrální součástí výstavy.
// Phonopoetika Katalin Ladik: https://www.youtube.com/watch?v=rGOkn6XT10Y
Nejvýmluvnější podobou takového prostoru tak může být nepřetržitě přítomné šepotavé mumlání, kterým je návštěvník expozice obklopen a v němž se mísí desítky reprodukovaných zvukových záznamů – šum, zdánlivě stejnorodý, jedinečně a nenápadně však modelovaný v každém místě výstavy.
Libereckou výstavu Poezie a performance bude širší publikum moci i v prodlouženém termínu navštívit doslova jen na okamžik – téměř se nabízí analogie s prchavostí a zároveň soustředěnou silou uměleckých akcí, které mohly být na výstavě zastoupeny až skrze záznam, dokument, stopu či zprávu o provedení – jejichž síla však vždy leží mimo materiální nosiče, v prchavém okamžitě setkání: protunutí.
Katalog: https://www.ogl.cz/publikace-on-line
// Velké poděkování patří produkční výstavy Markétě Kroupové, která i přes omezené podmínky umožnila zájemcům galerii navštívit alespoň ve zpřísněném režimu individuálních prohlídek a zajistila tak výstavě prostředkovaný ohlas.
Fotografie: https://www.sng.sk/sk/vystavy/2_lubomir-durcek-situacne-modely-komunikacie
–jv–