Rozhovor s Jakubem Židem

Kdysi dávno v Řepici mne naprosto okouzlila hudební sebranka SPB – vše zde, zejména jejich zpěvák, který s vážnou tváří deklamoval šílené texty a přitom nás bombardoval veselými pouťovými obrázky. Od té doby jsem jejich věrným příznivcem a doufám, že i kamarádkou.

B – Jakube, jak to je s tím Židem či židem? Opravdu se tak jmenuješ, nebo máš i nějaké běžné civilní jméno?

J  – Opravdu se tak jmenuji. Židi se relativně často vyskytují v oblasti Police nad Metují a Broumova a asi jsou všichni mí vzdálení příbuzní. Například jakýsi Žid provozoval v Broumově pohřební služby. Nejslavnější nositelkou tohoto příjmení je Viktorka Židová z Němcové Babičky. Má pomník v Červeném Kostelci a ve skutečnosti nezemřela zásahem blesku.

B – jsi velice tvůrčí člověk, takřka renesanční, kam na ty nápady chodíš? Kde píšeš a vymýšlíš nejraději a nejčastěji?

J - Na nápady nechodím nikam, přepadají mě kdekoli, napadnou - proto nápady, že. Někdy k tomu stačí nepatrný impuls, informace či zážitek. Ale rozvinutí nápadu vyžaduje čas a to mi pak nejvíc vyhovuje chůze krajinou. Putuji pochopitelně sám.

B -Zejména by mne, a možná i další zajímalo, jak to bylo s tou rybou..,no nic , prosím seznam čtenáře ve zkratce se svojí filmovou tvorbou, tak nějak kdy, co, jak, proč zrovna Toto téma a kde se to dá sehnat.

J – Narážíš na film "Heilige Nacht" (2013). Je to příběh osamělého podivína, který na Štědrý večer vykonává svůj osobní rituál oživení papírového Betlému. K tomuto účelu obětuje kapra a část sebe samého. Skvěle ho zahrál spolutvůrce Eja Kulovaný, jehož kreslené vtipy dobře znají čtenáři časopisu Sorry. Výtvarná podoba animované části filmu vychází právě z těchto vtipů. I scénka s rybou je inspirována jedním jeho vtipem: U kádí stojí dva prodejci kaprů a bába s taškama. Jeden prodavač nevěřícně zírá na druhého, který drží kapra, šuká ho do tlamy a vysvětluje kolegovi: "No co, paní si přála mlíčňáka." Ale to už prozrazuji víc než je třeba, je jasné, že film by neměly vidět děti ani dospělci slabší nátury.

  Filmovou tvorbu jsem začal dvěma dokumenty: "Labyrint snů" - dokument o P.Formšovi a temném bludišti lidského podvědomí (2001) a "Pyros" - vyprávění Ivoše Štefana o jeho průzkumu opuštěné továrny na trhaviny (2002), oba filmy vydal Pepa Jindrák v DVD edici Polí 5 v roce 2008.

  Následoval "Psychodeformátor aneb překvapení v kryptě" (2003) zde- existenciální zombie groteska, v hlavních rolích Ivo Štefan, Stylus a Hořínské smyčcové kvarteto v obsazení: Václav Polívka - 1.housle, Jan "Šolich" Krucký - 2.housle, Filip Minajev - 3.housle a David Vokurka - 4.housle. Film vydal Fido na DVD roku 2003.

  Roku 2007 vydalo Polí 5 loutkový dokument o myšlení známého německého diktátora "Monology Adolfa Hitlera aneb mouchy zůstávají" zde.

  O dva roky později zveřejnilo stejné vydavatelství filosofickou grotesku "Démiurgos" - zde, v hlavních rolích Stylus,Ivo Štefan a Antonina Štefanová.

  Někdy v té době vznikl ještě animovaný "Svět dinosaurů" - vzájemně se požírající prehistorické obludy, výbuch sopky a paleontologická expedice do pouště Gobi, to vše ve dvanácti minutách. Tato filmová miniatura dosud nebyla zveřejněna  a odpočívá v terzoru, kde na ni tiše sedá prach.

  Některé ze zmíněných filmů lze nalézt na YouTube, když zadáte "filmy Jakuba Žida", mělo by vás to k nim nasměrovat. Cenzura sice zlikvidovala Monology A.H., nejspíš kvůli použití nahrávek R.Wagnera, ale ostatní tam zatím jsou. Kupodivu i "Hailige Nacht"...

B – a kdy už vyleze na světlo boží nový film o pravěku a jak se to bude jmenovat? A vůbec, na co se můžeme těšit?

J – Nový film je psychoarcheologický muzikál, jmenuje se "Praotec Rho-Gho" a začali jsme ho točit v září 2017 (k vysvětlená výrazu psychoarcheologický viz. Voknoviny, červen 2018). Děj se odehrává v roce 13 274 před n.l. (+-860 let), tedy na sklonku pozdního paleolitu. Titulní roli Rho-Gha, šamana kmene Ma-kutra ztvárnil literát, hudebník a světoběžník Rogo. V dalších hlavních rolích budou k vidění Ivo Vrba alias HC Tramp jako archeolog dr.Vrba, performerka a básnířka Jana Orlová ve dvojroli sebe samé a démonické bytosti, Werner Yuyong jako dobrý člověk, tanečnice Hagenne jako Vraní žena, Damonica zpívající píseň pro mrtvého šamana, Blanka Šimoníčková (fenomenální zpěvačka slavné Čočky!) jako šamanka nebo Dráček (virtózní kytarista Čočky!) jako šaman kmene Čočínů. Nepřehlédnutelný bude i Fido jako rozjařený pravěký lovec! Ale asi nemá smysl, abych jmenoval všechny - lidí, kteří v tomhle filmu účinkují, je okolo sedmdesáti. Jak pravila Viktorka, harmonikářka skupiny Ruce naší Dory: "...bude to taková přehlídka ksichtů." Samozřejmě i ji uvidíme jako pravěkou ženu u ohně v intimní scéně s Pepou JIndrákem. Diváci se mohou těšit i na záběry z koncertů kultovní agropunkové kapely Čočka a psychedelické formace Mechanický elf, A možná přijde i mamut!

B – se Skrytým půvabem jsi strávil velice dlouhou dobu naplněnou velice rozmanitým repertoárem, nestýská se to po tom někdy? Troufnul by sis někdy při jejich vystoupení vlézt na pódium a přidat se?

J – Právě proto, že jsem s SPB strávil dlouhou dobu (1999-2015), nepociťuji stesk, užil jsem si všechny ty koncerty k naprosté spokojenosti. Času je málo, a tak ho teď raději trávím pozorováním ptactva, zvlášť teď na jaře - to jsou koncerty! A jestli bych s SPB někdy vystoupil? Hm, jejich repertoár se od mého odchodu zcela proměnil, kapela nepolevuje ve své plodnosti, takže už ty jejich songy neznám. Ale občas na jejich koncerty zajdu.

B – a máš nějaké nejoblíbenější album z této doby? Jaké?

J – Mám dvě nejoblíbenější alba SPB, raritní samopaly vydané maximálně v pár desítkách kusů: SPB - Skrytý půvab luštěnin a SPB - bLance (to není překlep, velké L znamená latinskou číslici 50 a proto je to psáno s malým b, aby L vyniklo). Skrytý půvab luštěnin obsahuje předělané hity od legendární Čočky, album bLance pokračuje rovněž v přetváření tvorby Čočky, ale vyskytuje se na něm i píseň-pomsta: Píseň strašlivá o Fidovi. Na rádiu Dráťák ji prý Fido občas pouští. 

B- předpokládám, že se Skršíny máš větší možnost si jen tak zařádit, je to tak? Co pěkného jste už společně nahráli, co chystáte a kde vás letos uvidíme a uslyšíme?

J - .   Typ Skršín je pro mě opravdu taková relaxační kapela, vystupuje jen asi šestkrát až osmkrát do roka a s jejími členy se dobře paří. Výhodou je, že jsou schopni odehrát koncert beze mě, takže má v poslední době vzrůstající pracovní zaneprázdněnost je nijak nebrzdí. Minulý rok jsme vlastním nákladem vydali CD "Kam losi chodí spát" zde, album zachycuje reprezentativní výběr z dosavadní tvorby a najdete na něm například zhudebněnou pasáž z Caesarových Zápisků o válce Galské, Christiana Morgensterna nebo francouzský či mongolský tradicionál. Nejbližší koncert bude v Českém Krumlově 18.5., kam ovšem kvůli mé práci v divadle nejspíš nepojedu. Další koncerty budou 6.6.v Žampachu a 17.7.v Čelákovicích, tam by to mělo být na vernisáži nějaké archeologické expozice.

B -  chováš ještě šváby? Řekni nám o tomto milém zvířátku něco zajímavého…

J – Švábi jsou prostě dokonalí. Nejstarší fosilní doklady švábů pocházejí z karbonu (cca 360-290 mil.let) a už tenkrát vypadali v podstatě stejně jako dnes. Tehdy ovšem tvořili až 40% veškerého hmyzu. Jó, karbon - zlatý věk švábů! Zažili vzestup i zánik dinosaurů, byli svědky vývoje člověka a pokud bych si měl vsadit, kdo z nich zde bude žít za milión,deset či sto miliónů let, vsadil bych na šváby. Dnes už chovám jen šest druhů: Archimandrita tesselata, Blaberus colosseus, Lucihormetica verrucosa, Gromphadorhina portentosa, Eublaberus distanti a Eublaberus serranus a jejich počet odhaduji na pouhé dva, maximálně tři tisíce.

  Oproti chovu obratlovců, jako je třeba pes, kočka, papoušek nebo dítě, má chov švábů výhody - švábi jsou nenároční a  člověku nemají žádný vztah. Třeba takový pes k vám přilne, vy se na něj citově upnete a až umře, je z toho smutek. Zato společenstvo švábů člověka v pohodě přežije, jednotlivci sice umírají, ale zároveň se rodí noví. Jedinec je bezvýznamný - společenstvo je "věčné". Samozřejmě za předpokladu, že o něj alespoň trochu pečujete. A některé druhy se dají i kulinářsky upravit - další klad. Což lze ovšem říct o výše zmíněných obratlovcích také...

B – ovlivňuje práce v divadle nějak tvoji tvorbu? Jak?

J - Coby zdroj inspirace mě práce v divadle zatím nijak neinspirovala. Jedinou divadelní "stopu" v mé tvorbě lze nalézt ve filmu "Monology A.H. aneb mouchy zůstávají", postavu Hitlera skvěle namluvil  (ve zkušebně SPB) profesionální herec Rosťa Trtík, který dnes působí v Divadle Josefa Dvořáka. Jinak mě divadlo ovlivňuje spíš tím způsobem, že narozdíl od většiny lidí nemám volné večery, je těžší plánovat koncerty a jiné akce. Například se Skrytým půvabem byrokracie jsme hráli na Křepickém bigbítu až na třetí nebo čtvrté pozvání právě kvůli divadlu.

B -  a závěrečná, máš rád čočku?

J -  Ano, nejraději s kyselou okurkou a volským vokem. Ale může být i s moravským uzeným. Proč se ptáš?

Blanka - Jakub